Osobnosti

Pocitář ze Slovácka v čele Výstaviště

Autor: Václav Koblenc, foto: Petr Zikmund

Svou firmu, jedničku v zemědělském poradenství, prodal obří korporaci General Electric. Tyká si s ministrem. Prostě střelec. Proto ani tolik nepřekvapí, že Výstaviště pod jeho vedením by mohlo mít parkovací dům až pro 800 aut, a že vznikne nová křižovatka. „Možná i přejmenujeme dosavadní pavilony, dáme jim jiné názvy než písmeno a číslici,“ říká předseda představenstva českobudějovického Výstaviště Mojmír Severin (45), ve volném čase vášnivý basketbalista.


Traktor, nebo kombajn?

Traktor.

Proč?

Traktor je potřeba na každém hospodářství a malý kluk vždycky začíná traktorem, kombajn je číslo dvě.

Když se řekne Výstaviště, člověku hned naskočí Země živitelka a obrazově traktor a kombajn. Vy jste byl na Živitelce poprvé v roce 1992 jako brigádník. Co jste tam dělal a kolik si vydělal?

Na jedné ploše jsem prodával pramenitou vodu, to začínal boom balených vod. O výdělku bych velmi pochyboval. Byli jsme tu jako studentská parta, tak peníze nebyly hlavním motivátorem.

Jak by měla Živitelka vypadat za deset let?

Trend posilovat odbornost výstavy je jednoznačně dobrý a musíme ho držet. I když někteří se toho výrazu trošičku straní, Země živitelka by měla být výkladní skříň českého zemědělství a potravinářství. Byznysový charakter výstavy musí být zachovaný, ale v doprovodném programu se snažíme propagovat kvalitu potravin a jejich produkci, abychom návštěvníky trochu kultivovali.

Nechají se kultivovat?

Je to na dobré cestě. Trend, že se budou dívat na produkci pouze skrz slevové akce v hypermarketech, se postupně mění.

Jací návštěvníci na Živitelku jezdí?

Překvapilo nás, že na Živitelku i na Hobby nám jezdí lidé z poměrně velké vzdálenosti. Na Hobby i z Prahy, na Živitelku vyjma regionů severní Moravy a severních Čech máme s klesající vzdáleností rovnoměrně pokrytou celou republiku. Také nás překvapilo rozvrstvení: většina není ani z velkých měst, ani z vesnic. A roste počet dětí, to máme zmapováno v prodeji rodinných vstupenek. Děláme pro ně i zážitkové stezky zaměřené na české zemědělství.

Míří sem i Rakušané?

Rakušanů sem chodí málo. Ale chtěli bychom jich sem dostat daleko víc a příští rok jim chceme nabídnout, že by se tu Rakousko mohlo zviditelnit formou svého pavilonu.

Jezdí stále hodně návštěvníků z venkova hromadně autobusy, nebo je to už minulost?

Ve srovnání s prvními ročníky výstavy Země živitelka máme těch autobusů méně.

Když jste zmínil byznys: rostou na výstavě prodeje techniky?

Jsou odrazem, jak úspěšný je sektor. Pokud prožíváme v zemědělství posledních deset let úspěšných, tak se to projeví, že i apetit vystavovatelů je velký a přikoupí si kolikrát plochu i nad rámec toho, co u nás mají nasmlouvané.

Je na tom jihočeské zemědělství dobře?

Těží z výhody, že má vysoký podíl živočišné výroby. Do budoucna budou mít problémy zemědělské podniky, které od ní během posledních let odstoupily, protože dopad do krajiny se velmi projevuje: degradace půd, špatná absorpce vody… Jižní Čechy společně s Vysočinou a částečně západními Čechami mají v republice největší podíl chovaného skotu. Tady je systém zemědělství dlouhodobě udržitelný a bude stabilní.

Nedávno jste představil rozvoj Výstaviště na ministerstvu zemědělství. Jak jste dopadl?

Dopadli jsme dobře. V minulých letech vznikla územní studie pro těch 26 hektarů, my jsme ji mírně upravili a navázali na ni urbanistickou studii.

Co se v areálu změní?

Jsou tři fáze strategie, na kterých už makáme, a které se budou v příštích pěti až osmi letech prolínat. První je rekonstrukce inženýrských sítí, zejména kanalizace. Druhá fáze je, že jsme si vytipovali objekty, které se budeme snažit rekonstruovat. Pavilon Z, ten je pro nás primární, hala B1 a Pivovarská zahrada. Součástí druhé fáze bude, že objekty, které nebudeme potřebovat, budou určeny k demolici. Tahle fáze začala již v loňském roce, kdy jsme zbourali pavilony E a F a na jejich místě vzniknou nové venkovní prostory. Do toho se nikomu nechtělo, protože každý ekonom si spočítá, že zbouráním pavilonů pošleme Výstaviště do ztráty. Poslední fáze je stavba nových objektů, tam jsme se zaměřili na dva hlavní: vstupní brána s nadzemním parkovištěm a nový pavilon.

Jak velký bude nový pavilon a kde ho postavíte?

Původní vize byla 3500 čtverečních metrů, což je zhruba plocha pavilonu T. Diskuse bude nad tím, čím ho zaplnit a jak ho směřovat. Jestli ho pojmout jen jako technický pavilon pro vystavovatele, nebo ho využívat i pro kongresovou turistiku. Měl by stát blíž hlavní vstupní bráně. Bude kolmo do prostoru, ne podélně, držet linii s pavilonem T. Zatím nemáme ani pracovní název. Možná i přejmenujeme dosavadní pavilony, dáme jim jiné názvy než písmeno a číslici.

Vstup do areálu zůstane, kde je teď?

Ano, jenom se posune zhruba o 20 metrů do hloubi současného Výstaviště, zvětší se ten předprostor. Parkoviště budou zleva a zprava, uprostřed vstupní brána. Budou zde parkovací místa až pro tisíc aut, přístupná celoročně. Uvažujeme o variantě, která poskytuje okolo 800 parkovacích míst..

Jak to bude s vjezdem?

Vznikne nová křižovatka, tam, kudy se dnes vjíždí na bleší trh. Máme územní rozhodnutí, územní studii projektoval Mane Engineering a teď se bude zpracovávat projekt pro stavební povolení. Budeme ji stavět my. My ji vlastně ani nepotřebujeme, ale musíme si tím zabezpečit příjezd do areálu. Celou ji zaplatíme a potom ji bezúplatně převedeme dílem na město a dílem na Správu a údržbu silnic.

Probírali jste s městem, jestli se ještě víc nezkomplikuje doprava, když kousek od velké křižovatky u Dlouhého mostu bude další?

My jsme k té křižovatce byli městem „donuceni“. Jak se zpracovala územní studie, tak už v ní se s křižovatkou počítalo. A jak na Husově třídě vznikly ostrůvky a nové přechody, tak se změnily poměrové úhly při výjezdu z Výstaviště. Nová křižovatka tam měla být už před pěti lety.

Jak to dopadlo s plánem, že vznikne budova pro Národní zemědělské muzeum?

Vizi nové budovy jsme přesunuli do předprostoru Výstaviště. Mohla by být mezi Husovou ulicí a bránou.

Kdy všechny tyhle změny začnou?

Již vlastně začaly bouracími pracemi na pavilonech F. Příští rok bychom chtěli začít kreslit a z jara roku 2021 nebo na podzim 2020 začít stavět.

Kolik do proměn investujete a z čeho je zaplatíte?

Bude to investice do 300 milionů korun. Máme na účtech peníze z nerozděleného zisku a jsme atraktivní klient pro banky. Investici bychom chtěli z 30 procent krýt z vlastních zdrojů a z 70 procent z cizích. Těch 300 milionů zahrne částečnou rekonstrukci sítí, stavbu brány a parkovacího domu, jehož součástí bude křižovatka, rekonstrukci pavilonu Z a Rybářské bašty. Se stavbou nového pavilonu trochu čekáme i na reakci města, které jsme zatím neoslovili, jestli by na stavbě nechtělo spolupracovat. Víme, že pavilon je tak jednoduchá věc, že ačkoli je to největší stavba, tak jeho výstavba bude nejrychlejší.

Jak se díváte na rozvoj areálu? Již dřív jste mluvil o restauraci a možnosti, že by zde byla odpočinková zóna pro Budějčáky.

Nejsme primárně městským parkem, ale Výstavištěm. Nicméně mimo čas výstav uvažujeme o tom, že budeme otevírat areál veřejnosti. Místa na sport, workoutová hřiště, zahradní restaurace, pokračovat v aktivitách centra bojových sportů, uchovat badminton, který je teď v pavilonu B1. Ten je určen k rekonstrukci, tak se budeme snažit najít jim alternativu v T2, než opravíme B1. Ale zájem, aby tu badminton zůstal, je velký. Rozvoj je ale podmíněn tím, že sem dostaneme ekonomické děje, které údržbu zaplatí. Areál máme přístupný velmi omezeně, trávu sekáme týden před každou výstavou. Pokud budeme areál víc otevírat, bude údržba mnohonásobně dražší, a na to musíme vydělat.

Co myslíte „ekonomickými ději“?

Třeba že sem dostaneme zajímavé nájemce. Formou výstavby administrativních budov, kulturních center, která nám budou platit nájem. S novou administrativní budovou se počítá za hlavní bránou. V původní studii je i stavba hotelu.

Co vám na plány řekl ministr zemědělství a jeho tým?

Nezarmoutili mě. Chtějí pokračovat v chodu areálu s důrazem na Zemi živitelku, což je skvělá zpráva, protože stále běží kuloární informace, že se to začne rozprodávat, ale tohle je jednoznačná odpověď, že areál by měl zůstat tak, jak je.

S ministrem si tykáte?

Tykám.

Je to pro vás výhoda?

Na pozici předsedy představenstva jsem byl nominován v době, kdy byl jiný ministr (Jiří Milek – pozn. red.). Nicméně s panem ministrem (Miroslavem Tomanem – pozn. red.) se známe možná víc než 15 let, mám ho ve velké úctě.

Po škole jste vlastnil firmu AgroConsult Bohemia, zaměřenou na zemědělské poradenství, kterou jste později prodal. Co člověka, který je finančně zajištěn, vede do tak nejistého dobrodružství být podřízeným státu?

Dlouho jsem uvažoval, jestli nabídku přijmu. Já jsem ale pocitář. Nabídka přišla od lidí, se kterými jsem dříve hodně spolupracoval, věřil jsem jim, tak jsem neměl důvod domnívat se, že mě ženou hlavou proti zdi. Chtěli pravdivýma očima popsat aktuální stav, co se v Budějovicích děje, protože cítili, že Výstaviště potenciál má a možná se nerozvíjí tak, jak by si zástupci akcionáře přáli.

V jakém stavu jste Výstaviště našel? Říkalo se leccos, včetně toho, že se zde ztrácí peníze.

Udělali jsme hloubkový audit a čekal jsem, že mě to v negativní formě překvapí víc. Nenašli jsme nic, co by se vymykalo organizaci, která má tak početný majetek. Taky jsem ledacos zaslechl, ale tyhle věci se nepotvrdily.

Je pro vás výhoda, že jste na této práci osobně finančně nezávislý?

Můžete se na věci víc soustředit, dává vám to stabilitu a osvobozuje od toho, co bude, kdyby nebylo Výstaviště. Ale beru to s pokorou. Jinak firma AgroConsult byla vlajkovou lodí zemědělského ekonomického poradenství. Nebyl to prodej mého života, ale velmi zajímavý byl v tom, že maličkou společnost, zrnko v písku, kupovala v té době sedmá největší korporace světa, General Electric. To bylo zajímavější než prodejní cena. A k akvizici se stavěla stejně, jako by kupovala TGV ve Francii. Vždy přišlo deset amerických právníků a auditorů a seděl tam Severin. Došlo pět ajťáků a zase tam seděl Severin. Bizarní ještě bylo, že jsme firmu prodali dva měsíce před hypoteční krizí v Americe, která byla v květnu 2008, my jsme to podepisovali v březnu. Kdyby to bylo o pár měsíců později, GE by nekoupila ani špendlík, protože se zbortily trhy. Na té životní zkušenosti jsem vydělal víc než na té fúzi: due dilligence (audit před převzetím společnosti – pozn. red.) trvalo tři čtvrtě roku, a know how, které jsem se při něm naučil, jsem mnohonásobně zužitkoval v dalším byznyse.

Od května 2017 jste připojen k sociální síti Twitter, ale pobavila mě věta, že Uživatel Mojmír Severin zatím neposlal žádný Tweet. Který bude první a o čem?

Až si přečtu tenhle článek, tak ho okomentuju.

Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.06.2019

MOJMÍR SEVERIN (45)

Narodil se 17. dubna 1974. Pochází z Bohuslavic u Kyjova. Jeho otec pracoval dlouho jako šéf zemědělského podniku. Severin po gymnáziu vystudoval provozně – ekonomický obor na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. Pracoval na různých manažerských pozicích v bankovnictví i zemědělství. Jako ředitel vedl firmu AgroConsult Bohemia, v GE Money Bank dělal ředitele sektoru zemědělství a ekoenergie. Od dubna 2018 je předsedou představenstva českobudějovického Výstaviště, jehož stoprocentním akcionářem je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, jejž vlastní ministerstvo zemědělství. S manželkou a dcerami Stellou (6) a Emmou (1) žije v Litvínovicích u Českých Budějovic. Rád lyžuje, hraje tenis, jezdí na kole, léta hraje basketbal.

ZEMĚ ŽIVITELKA

Založena: 1973
Vzor: Heyselský park v Bruselu
Počet výstavních ploch: 21.000 m2
Počet vystavovatelů: přes 560
Počet návštěvníků loňského ročníku: téměř 116.000
Plné vstupné v roce 2019: 160 Kč
zdroj vcb.cz


Další články z této rubriky:

Chci být komedian boží

Poznali jsme se v době jeho úplných českobudějovických divadelních začátků. Tehdejší soubor kolem ředitele a režiséra Martince byl něč... Více informací

Budějovice si neváží cyklistů

Jedenatřicetiletý Lukáš Bajt založil roku 2013  společně s kamarádem Petrem Klikou spolek CykloBudějovice, který se snaží propagovat v... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: