Jedenatřicetiletý Lukáš Bajt založil roku 2013  společně s kamarádem Petrem Klikou spolek CykloBudějovice, který se snaží propagovat ve městě cyklistickou dopravu.  Budlive si s Lukášem Bajtem povídal o plánu výstavby speciální cyklistické lávky přes řeku Vltavu nebo také o tom, proč radnice v některých částech města upřednostňuje zájmy 20 automobilistů před tisícovkami cyklistů.

O Budějovicích se už dlouho mluví jako o městě, které by svou polohou mohlo být podobným rájem pro cyklisty jako třeba Amsterdam. Přitom je podle mého názoru pravý opak pravdou. Máte pro to nějaké vysvětlení?
V první řadě tady  chybí propagace cyklistiky. Myslím, že cyklistické dopravě ve městě by nesmírně pomohlo, kdyby vedení města a obecně politici  deklarovali cyklistům podporu,  veřejně uznali, že právě tento typ dopravy je a bude pro Budějovice extrémně důležitý. A z toho se pak vycházelo i při návrzích na změnu dopravní infrastruktury.

Jak si to konkrétně představujete. Měli by primátor a jeho náměstci vylézt z aut a místo toho jezdit do práce na kole?
To také. Hlavně  by ale město mělo mít vizi a přijmout závaznou strategii rozvoje cyklistické dopravy do budoucna. To dosud v Budějovicích nikdo neudělal.

Foto 1: Lukáš Bajt, cyklokoordinátor města

Nezlobte se, ale mě to přijde trochu jako takové politické klišé. Neustále se zadávají různým agenturám za velké peníze návrhy nějakých strategií místo toho, aby se postavila jedna důležitá cyklistická stezka...
Ta strategie je ale opravdu důležitá. Tou začala všechna města, například Kodaň, Vídeň, Paříž či Amsterdam, která platí za cyklistické ráje. V Paříži si stanovili, že chtějí, aby, město bylo do 5 let 100% cyklistické  a podle toho pak budou závazně postupovat. U nás takový plán nemáme, proto je podpora cyklistů poněkud chaotická a nekoncepční. Chybí vize.

Čím by měla radnice při přípravě cyklistické strategie konkrétně začít?
Třeba tím, že ve městě instaluje sčítače, ze kterých pak lze podobně jako v jiných městech zjistit, jaký je objem cyklistické dopravy v určitých místech a jaké jsou její potřeby. Na tom se už začíná pracovat. A pak si opravdu stanovila jasný cíl, jakého podílu by měla cyklistická doprava v Budějovicích dosáhnout a jaké jsou její možnosti. Možná ještě důležitější je, aby se v městě změnila  nálada vůči cyklistům.

Jak tomu mám rozumět?
Kdyby město třeba formou nějaké kampaně dalo jasně najevo, že si cyklistů váží, počítá s nimi, jsou pro Budějovice důležití, pak by to podle mého názoru pomohlo i rozvoji cyklistické dopravy obecně. Je jasné, že když člověk jede ze sídliště do práce v centru na kole, neucpává silnici, ani nevytváří žádný tlak na parkovací místa, tak je to pro životní prostředí ve městě přínos. Nejen pro cyklistu samotného, ale pro všechny obyvatele. A město by to mělo nejen cyklistům jasně říci.

Dobře, ale buďme trochu konkrétnější. Možná se pletu, mám ale pocit, že Budějovice neprotíná vlastně žádná páteřní cyklostezka, což je ve městě s rovinatou polohou poněkud podivné. To je opravdu tak těžké vybudovat pro cyklisty třeba stezku po Husově třídě?
Problém je v tom, že v Budějovicích je velmi silná autolobby, která na radnici často vítězí a dosáhne toho, že místo stezky nebo pruhu pro tisíc cyklistů dostane přednost pár parkovacích míst. A to nejen na Husově třídě, ale třeba i při rekonstrukci dalších důležitých komunikací.

Můžete být konkrétnější?
Například při nedávné rekonstrukci Lidické třídy jsme jako spolek navrhovali, aby byl podél silnice vytvořený pruh pro cyklisty, který by spojil Rožnov a centrum. Neuspěli jsme. Přitom cyklopruhy jsou navržené v cyklogenerelu a kraj je chtěl také. Přednost dostal parkovací pruh, na který se vejde třeba jen 20 aut, jenže se jím zablokuje možnost plynulé cyklistické dopravy pro stovky a možná i tisíce lidí. Jinými slovy: kvůli vyššímu komfortu třeba pro 20 automobilistů se až tisícům cyklistů  brání v tom, aby bezpečně a ekologicky přejeli město. A to je pro Budějovice bohužel typické.

Obr. 2: Ilustrační foto

Proč ale má takzvaná autolobby v Budějovicích takovou moc? Přijde mi, že snad každý druhý Budějčák jezdí taky na kole a přitom jsou cyklisté slyšet mnohem méně automobilisté...
Ano, a to je velmi zajímavý paradox, který vychází ze zvláštní situace. V Budějovicích skutečně chybí cyklistické stezky a podpora cyklistů je nedostatečná, přesto ale tady hodně lidí jezdí na kole. Sice často po chodníku a po silnici, ale jezdí. A většinou se to až na výjimky toleruje i ze strany policie. Jinými slovy: radnice má pocit, že vlastně pro cyklisty nemusí moc dělat, protože oni si nějakou cestu již našli sami.  

No a není to vlastně pravda?
I kdyby byla, jde přece taky o určitý komfort a pocit bezpečí při pohybu ve městě. Neustále řešíme v Budějovicích dopravní zácpy, smog, cyklisté a chodci se proplétají mezi auty, přejet město na kole s dětmi je opravdu někdy složité a rozhodně ne bezpečné. A to říkám jako člověk, který také někdy jezdí autem. Ovšem domnívám se, že  uvnitř města by měla dostat jednoznačně přednost městská hromadná, cyklistická a pěší doprava.

Radnice už roky tvrdí, že problém přebujelé dopravy v centru vyřeší nadzemní a podzemní parkoviště. Souhlasíte s ním?
Vůbec ne. Naopak. Důkazem je třeba parkovací dům u E.ONu, který je stále poloprázdný a řidiči přitom hledají místo na parkování v parkovacích pruzích podél vozovky. Nejde přitom jenom o parkovné, ale prostě o obyčejnou a pochopitelnou lidskou pohodlnost. Proč mám jet do parkovacího domu, když můžu parkovat hned na ulici? Pokud město skutečně chce, aby lidé parkovali v parkovacích domech a nikoliv na ulici, pak prostě musí jednu možnost zrušit. Jiná cesta neexistuje. Parkovacích míst v parkovacích domech tady v posledních letech vznikly v centru stovky, ale špatnou dopravní situaci to nijak nevyřešilo. Právě naopak. A přitom se ta chyba neustále opakuje.

Teď přišli někteří budějovičtí zastupitelé s projektem výstavy podzemního parkoviště na Senovážném náměstí. I to podle vás není dobré řešení?
Ne. Jen to totiž přiláká do centra zase další auta, která se tam ale musí nějak dostat. Pokud se vystaví parkovací dům s takovou kapacitou, je třeba stejný počet míst zrušit v ulicích v centru. Pokud chceme opravdu zklidnit dopravu v centru a vytvořit tady lepší životní prostředí, nezbývá opravdu nic jiného něž nějaký radikální řez, spojený podobně jako v jiných městech s omezením automobilismu a parkování v centru. Jinak to nepůjde.

Vaše hnutí HOPB se ale tímhle doporučením asi  příliš neřídí. Před volbami jste razili heslo: „stromy na náměstí, náměstí bez aut“, ale i po volbách se po vašem slibu jaksi slehla zem. Proč?
My do budoucna opravdu chceme omezit dopravu na náměstí a dát přednost cyklistům a pěším. Ovšem není to, jak jsem zjistil, úplně jednoduché. Musí tomu předcházet posouzení všech alternativ, změny dopravního značení i průjezdu městem. Počítám, že do roka, maximálně do dvou, by ale mělo být jasno, jak by bylo možné automobilovou dopravu na náměstí omezit.

To mi přijde zase jako nějaké dokola opakované politické klišé. Co je složité na tom nepustit auta na náměstí? Město to dělá při různých akcích několikrát ročně a žádnou katastrofu to zatím nezpůsobilo...
Ano, ale jak říkám, není to jednoduchá záležitost, opravdu. Taky jsem si to myslel. Ale když zavřeme náměstí nebo umožníme dopravu pouze na jedné straně, musíme vyřešit dopravu v centru celkově.

Obr.3: Ilustrační foto

Kdysi jsem četl o starostovi jednoho španělského městečka, který také rozhodl o uzavření centra pro automobilový provoz. A když se ho automobilisté ptali, kudy tedy budou jezdit, odpověděl jednoduše: jinudy.  A od té doby to opravdu funguje, centrum je bez aut, všichni jsou spokojení. Proč se podle vás v Budějovicích se všechno řeší, co se týče dopravy, tak nesmírně složitě?
V Budějovicích je to někdy hodně vyhrocené, protože soupeří v dopravě několik skupin, neochotných ke kompromisům. A to je špatně. I na zácpy se dá zvyknout. Řada lidí  v Budějovicích si prostě zvykla na to, že stráví při jízdě přes město  čas v zácpách a nehodlá na tom nic měnit. Připadá jim to normální.  Kdyby si přitom jenom jednou zkusila jet stejnou cestu na kole, úplně by změnila názor. Proto si myslím, že místo restrikcí by měla radnice taky hodně vysvětlovat, snažit se vstřícnou formou přesvědčit obyvatele, aby více jezdili na kolech nebo chodili pěšky. Prospěje to úplně všem a hodně věcí to vyřeší, včetně třeba toho vjezdu na náměstí.

Když se v roce 2002 rekonstruoval Dlouhý most, měla přes něj původně vést cyklistická stezka, ovšem zhruba po týdnu byl cyklistický pruh zrušen, protože se až „ex post“ zjistilo, že je pro cyklisty nebezpečný. Napadá vás po téhle „kocourkovské“ události řešení, jak stezku na tak dopravně důležitý most vrátit?
Možná by cyklisté vůbec nemuseli jezdit z Máje do centra přes Dlouhý most. My diskutujeme o jednom projektu, který sice může někomu připadat jako příliš ambiciózní, ale podle našeho názoru by cyklistické dopravě přes řeku Vltavu v Budějovicích hodně pomohl. Jde o projekt cyklistické lávky, která by začínala na křižovatce Branišovské s Husovou, pokračovala přes výstaviště a řeku až k napojení na stezku kolem Vltavy. Tím by se vyřešil problém cyklistického spojení mezi sídlištěm Máj a centrem města i bez Dlouhého mostu.

Náklady by ale byly zřejmě obrovské. Dovedete si to představit?
Ano, určitě by se jednalo o desítky, spíše nižší stovky milionů, což na první pohled každému vyrazí dech. Jenže je to právě o tom, zda cyklistickou dopravu považujeme skutečně za plnohodnotnou součást dopravy ve městě. Pokud ano, pak by náklady nebyly tak vysoké. Když město vyhlásí, že dá 200-300 milionů na parkovací dům v centru, nikdo se nad tím nepozastaví. Je to jen o přístupu. Navíc by projekt cyklisté lávky přes Vltavu mohl Budějovice proslavit, byl by možná i příležitostí pro nějaký neotřelý architektonický nápad, něco, co by se mohlo stát lákadlem pro návštěvníky města. Především by ale město dalo jasně najevo, že si cyklistů váží a chce pro ně něco dělat.

Marek Kerles je redaktorem Info.cz

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 20.03. 2020