Jaký má smysl provozovat v Českých Budějovicích lidní dopravu? Co přinesou lodě městu a jeho obyvatelům. A proč stojí za to oživit Vltavu i Malši čilou dolní dopravou? Na to se ptáme Jiřího Borovky z PlavbyBudějovice.cz.

Jste vystudovaný stavař v oboru územní plánování. Mám ale takový pocit, že sedět v kanceláři u plánování a tabulek není úplně váš styl. Že potřebujete venkovní vzduch. Je to tak?
Myslím, že základ všeho pochází z  mé rodiny. Jsem ze sedláckého rodu, který hospodařil pět set let v Radošovicích na Netolicku. Jsem tedy kořeny statkář, umím vzít kosu, podojit krávu. Když jsem byl dítě a kamarádi se šli koupat, já musel jít sušit seno, což jsem drobet nenáviděl. Dneska se pochopitelně k rodinnému odkazu hlásím a jsem rád za svůj původ. Proto mám vztah k polnostem, k přírodě.

V Budějovicích jste otevřel před sedmi lety kavárnu Lanna.
Ano. Místo u Dlouhého mostu mělo pro mě vždy velkou symboliku. Už sám most je jednou z dominant města a myslím si, že by měl být na každém prospektu jako zdejší věhlasná dopravní stavba. Naproti kavárně je Lannova loděnice, kde se stavěly lodě. Pak je zde park  Jiráskova nábřeží. Jirásek! Síla toho místa je veliká. Mým přáním bylo právě na takto zajímavém místě vybudovat kavárnu, která bude krásná i za sto let. Duchem, architekturou, službami i okolním prostředím.

Obr. 1) Loďky paří již několik let ke koloritu Českých Budějovic

Kavárně jste dal jméno Lanna podle významného budějovického stavitele lodí. Pak jste otevřel druhou kavárnu, to už přímo na vodě – Vlnna, na slepém rameni. A nakonec jste se pustil do provozování lodní dopravy. Voda je taková červená nit ve vašem podnikání, zdá se.
Popsal jste to velmi dobře. Tou nití, o které hovoříte, jsou pro mě skutečně budějovické řeky. Všechny mé aktivity jsou protkány vodou, nebo bezprostředním okolím. Teď mě nejvíce zajímá potenciál lodní dopravy.
 
Má ale lodní doprava v Budějovicích vůbec nějaký smysl?
Určitě! Kdysi na začátku zde pluly vory, po řekách se přepravovala sůl. Máme zde také tradici věhlasného rodu Lannů. Ti svým významem dalece přesáhli hranice regionu a byl bych rád, kdyby jejich jméno stále rezonovalo, podobně, jako Baťa ve Zlíně. Ale vy myslíte spíše osobní dopravu. Lodní hromadná doprava fungovala ve městě v padesátých letech minulého století. Provozoval ji dopravní podnik. Pamětníci vzpomínají, že na přístavištích byly gerlandy, ampliony, kapitáni měli vzhledné uniformy s vázankou, čepicí, lodním odznakem... Byla to taková hezká záležitost, které já říkám „nedělní čaj“. Určitě  máme kde navázat.

To bylo před více než šedesáti lety. Jakou úlohu má lodní doprava nyní, v uspěchaném jednadvacátém století?
Můžeme si to ukázat na příkladu Prahy, kde byl v roce 2006 zprovozněn první přívoz jako součást integrované dopravy. Dnes je pražských přívozů osm, ročně svezou desítky tisíc cestujících. Jejich přidanou hodnotou je, že na lítačku můžete  jet i lodí na výlet i do práce, lodě taky nestojí v zácpě. Pražané berou přívozy i jako benefit veřejné služby, který lodní dopravu dělá „in“. I České Budějovice mají podobný potenciál. Když se na naše město podíváte  ze shora, spatříte takové Benátky. Dvě řeky, Mlýnskou stoku kolem centra...

Řekněme si, co funguje na řekách ve městě už v současné době?
Fungují dvě lodní linky kolem soutoku Malše a Vltavy. Linka L61 vede po Malši od Sokoláku na Malák. Linku L62 od Sokoláku k Lučnímu jezu provozujeme od roku 2020, kdy jsme dostali povolení na provozování mola u fotbalového stadionu. Právě v této lokalitě je řada nové výstavby, pro jejichž obyvatele je loď skvělým řešením k cestování do centra. Když totiž jedu autobusem z Litvínovické, je to do „města“ 22  minut, s námi po vodě 9 minut. O nárůstu zájmu svědčí i čísla. V roce 2019 jsme měli dva tisíce pasažérů, letos přes čtyři tisíce.

Kolik stojí cesta lodí na těchto pravidelných linkách?
Startuje na 20 Kč. Kdo měl letos časový kupon MHD nebo IDS, jezdil zadarmo. V příštím roce bychom si přáli Budějčáky vozit podobně výhodně. Chceme obyvatelům naše lodě představit v ještě větší míře a zveme všechny - pojďte k nám na loď!

Na vašich stránkách jsem viděl upoutávku na tématické plavby. Ty jsou určené turistům, nebo místním?
Snažíme se řeky oživovat. Koncept tématických plaveb je zajímavý jak pro návštěvníky, tak i pro místní patrioty. Vybrali jsme tři atraktivní cíle - Hvězdárnu, Vodárenskou věž a Jiráskův jez. Nasednete na loď, svezete se po řece s výkladem, pak přijedete na zajímavé místo, kde absolvujete prohlídku s výkladem. V Jihočeském muzeu byl skoro každý, ale zeptejte se, kdo byl v útrobách vodní elektrárny Jiráskova jezu a ještě k tomu po vodě?

Obr. 2) Jiří Borovka, jednatel společnosti PlavbyBudějovice

V letošním roce vám však k většímu rozšíření podobných aktivit nepřál kovid. V příštím roce budou tématické plavby obnoveny?
Stihli jsme nějaké plavby ještě před nouzovým stavem a bylo vyprodáno! Proto v tématických plavbách budeme pokračovat i v příštím roce. V čase adventu už ale máme úplně jinou atrakci –  Plavby do Betléma. Ve spolupráci s Marešovo divadelní společností se návštěvníci vydávají na cestu, při které shlédnou biblický příběh narození Ježíška. Herci hrají na břehu na několika zastaveních, diváci jsou v lodi. Pevně doufám, že se vše podaří zorganizovat i v čase protikoronavirových opatření. Moc se na to těším. Betlémské plavby jsou hodně emoční záležitostí. Když na závěr celá loď notuje Narodil se Kristus pán, je to hezké duševní pohlazení.

Pro část obyvatel města mají podnikatelské aktivity kolem řeky divnou příchuť. Říkají, že to stojí hodně peněz, že se jen čerpají dotace na zbytečné projekty. Všiml jste si toho?
Bohužel. Je pravdou, že před několika  lety převládal v Budějovicích názor, že splavnění Vltavy a tehdejší prohrábka koryta jsou vyhozené peníze, že se měly udělat silnice. Státní fond dopravy a infrastruktury má však jednoznačně dané kapitoly rozpočtu pro tři obory  dopravy – lodní, železniční a silniční. Pokud by se tehdy peníze do řek nevyužily na jihu, dostal by je třeba Baťův kanál, Děčín, nebo úplně jiný projekt. Nevím.

Minulost nezměníme, ona kritizovaná prohrábka koryta Vltavy však znamená pro vaši firmu zřejmě plus.
Chci zdůraznit, že naše společnost nemá monopol! Společností s lodní dopravou je tady několik. Třeba velké parníky provozuje kolega pan Machart, který odvedl pro rozvoj jihočeské lodní dopravy velký kus práce. Pro celé prostředí byl ale zásadní především zákon z roku 1995 o vnitrozemské vodní plavbě, který definoval Vltavskou vodní cestu z Budějovic dál směrem k Praze. Ten samý zákon také určil, že Vltavská vodní cesta začíná pod Jiráskovým jezem s prvním přístavem  v Českém Vrbném. Ale pokud si třeba půjčíte hausboat na Orlíku, nebo v Hamburku - dojedete k Jiráskovu jezu a co dál? Vyvážete se u Lannovy loděnice, kde však podle provozního řádu můžete stát 15 minut. Za tu dobu nestačíte dojít do centra a zpět. Pro město v této podobě tedy Vltavská vodní cesta význam neměla.

Jenže to se nedávno změnilo.
Ano. Začátek Vltavské vodní cesty byl novelou zákona posunutý nad Jiráskův jez. Což v praxi znamená, že malé lodě budou moci dojet až do centra města. Pro rozvoj lodní dopravy je přesunutí začátku vodní cesty zásadní mezník, kdy se do všech lodních map dostane informace, že lze dojet až do centra Českých Budějovic. To je alfa a omega.

Úplně vidím, jak vám jiskří oči.
Budějovické řeky významně ožijí. Vidím příležitosti pro další podnikatele i pro město, jak vybudovat něco zásadního, na co budou obyvatelé pyšní. Studie jsou na dvě varianty, jak se lodě mohou dostávat do centra. Buď typickým zdymadlem na Jiráskově jezu, nebo tzv. Lannovým kanálem. Ten by využil původního řečiště řeky Vltavy kolem hotelu Budweis a Zelené ratolesti. Zde by byla dvoukomorová sestava zdymadel. Myslím, že České Budějovice by si zasloužily technicky rafinovanou zajímavost tohoto typu, která bude sama o sobě atrakcí. Bojím se však, že pro Lannův kanál nebude dostatek politické podpory. Ale věřím. Vidím v tom příležitost nechat budoucím generacím opravdu nevšední věc, která bude uznána časem. Snad se podpora nakonec najde.

Jak tedy budou vypadat České Budějovice dejme tomu za patnáct let?
Mám dvě vize. Z pohledu turisty vidím v našich řekách ohromný potenciál. Pro zajímavost: v roce 2017 bylo v Hluboké nad Vltavou v červenci 2 500 proplavených osob a letos bezmála 4 tisíce. Avšak Baťův kanál, který nemá tak krásnou krajinu jako my v jižních Čechách, má během prázdnin statistiku na 100 tisících osobách! A ona druhá vize se vztahuje na místní obyvatele. Budějčáci mají Vltavu i Malši vážně rádi. Vzpomeňte, kolik šlapadel bývá na vodní hladině. Novinky si obyvatelé ale musí nejdříve osahat. Jsem přesvědčený, že vodu budou ke svým aktivitám ještě více využívat. Za patnáct let tedy budou Vltava i Malše plné zajímavých aktivit a života. Řeky budou plnit funkce nových center nejen turismu, ale i staronových městských bulvárů.

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 12.12. 2020