Projekty takzvaných spaloven vyvolávaly donedávna v Česku řadu reakcí. Nebudou takto vzniklé spaliny znečišťovat ovzduší? A není možné odpad využít jinak než jako palivo? Projekt Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO), který se připravuje v českobudějovické čtvrti Vráto, by na všechny podobné otázky měl jasně odpovědět.

ZEVO by mělo podle plánů stát ve Vrátě už za osm let. To ovšem za předpokladu, že projekt projde úspěšně všemi povolovacími řízeními, včetně posouzení jeho vlivu na životní prostředí (EIA). Jak ale tvrdí vedení teplárny, energetické využívání části komunálních odpadů vyprodukovaných v jižních Čechách je prakticky jedinou efektivní možností, jak dosud mařený potenciál přeměnit k užitku a zajistit městu i regionu dostatek čistých energií. Vyřešily by se tak přísné požadavky vyplývající z chystaných legislativních změn odpadového hospodářství a dnes hojně využívaná fosilní paliva by ve zmodernizované teplárně nahradily obnovitelné zdroje energie.
Už po roce 2030 by mělo být v Česku prakticky zcela zakázáno ukládání výhřevného odpadu pod zem. V Jihočeském kraji se přitom ukládá pod zem více aktuálně 51 % komunálních odpadů. Co to znamená? Více než polovina vyprodukovaného odpadu se velmi neekologickým způsobem ukládá na skládky. Evropská unie přitom naplánovala, že kolem roku 2035 by se mělo skládkovat už jen maximálně 10 % odpadu. 65 % by mělo být recyklováno a zbytek (25 %) využito energeticky. „I nám jako vedení teplárny dává takový plán smysl,“ řekl Martin Žahourek, člen představenstva Teplárny České Budějovice, a.s.

Obr. 1:  Martin Žahourek, člen představenstva Teplárny České Budějovice, a.s.

Konec pálení fosilních paliv

Město České Budějovice proto přišlo s projektem, který ho připraví na omezení skládkování a podpoří realizaci principů cirkulární ekonomiky. Plánované Zařízení na energetické využití odpadu nabízí hned několik výhod. V tomto zařízení se totiž bude zpracovávat odpad za použití nejmodernějších a k životnímu prostředí nejšetrnějších technologií. To je velký rozdíl oproti pálení odpadu například v kotlích určených pro úplně jiné suroviny. „O přípravě projektu ZEVO v rámci městské společnosti navíc rozhodla rada města s vědomím zastupitelstva, paralelní studie připravil i Jihočeský kraj, všechna řízení budou veřejná, takže si nedovedu představit větší projektovou kontrolu,“ připomíná Václav Král, předseda představenstva českobudějovické teplárny. Odpad se navíc nebude jen pálit (což je rozdíl oproti spalovně), ale energeticky využívat pro potřebu zásobování města tepelnou a elektrickou energií. Místo toho, aby skončil pod zemí a čekal staletí na to, až se rozloží, bude komunální odpad kontrolovaně přeměněn na energii.  A ta umožní městu, aby se v systému centrálního zásobování teplem úplně vzdalo využívání uhlí a dalších fosilních paliv.

Obr. 2: Lokalita v Novém Vrátě, kde se má začít stavět ZEVO

Smysl krajské spádové oblasti

Mezi některými obyvateli Budějovic ale vzbuzuje obavy fakt, že ZEVO ve Vrátě by nemělo sloužit jen potřebám jihočeské metropole, ale spalovalo by odpad i z některých jiných měst v kraji. Projekt totiž počítá s tím, že nové zařízení bude mít kapacitu 160 000 tun odpadu ročně, zatímco v samotných Českých Budějovic se ho vyprodukuje za rok přibližně 40 000 tun. Část zdrojů pro energetické využití by se tedy musela dovážet. Podle Václava Krále právě takováto „sdílená ZEVO“ dávají na celém světě smysl. „Výstavba a provoz moderního ZEVO není levná záležitost a aby se ZEVO z finančních i ekologických důvodů vyplatilo, musí být jeho kapacita nastavena na udržitelný stav. Ten vychází na jedné straně z energetické potřeby Českých Budějovic a na druhé straně pak z budoucí dostupnosti odpadů. Dalšími určujícími faktory pak jsou také vhodnost lokality a logistika svozu.,“ uvedl Ing. Král. Již v průběhu několika málo příštích let i česká legislativa spustí zdražování systému likvidace odpadů, a pokud se na to obce včas a chytře nepřipraví, mohou čelit nejen výrazně zvýšeným nákladům na odpadové hospodářství, ale také faktickým problémům s likvidací odpadu.
Součástí ideálního řešení tak bude právě uvažované ZEVO, které může sloužit více městům a obcím najednou. „Tisícové kapacity k energetickému zpracování komunálních odpadů nemá cenu stavět a provozovat. Pokud by se našel dostatek finančních prostředků a větší zařízení byla postavena v každém městě, docházelo by k prodražování celého systému a navíc by se spalovaly i jinak využitelné odpady jenom proto, aby bylo dosaženo alespoň minimální ekonomické rentability. Nepochybně by pak rostla snaha pálit vlastně cokoliv a odkudkoliv,“ uvedl Král.

Co přinese ZEVO městu

Jakou výhodu budou mít obyvatelé Českých Budějovic z toho, že se v katastru města postaví zařízení sloužící i některým dalším obcím v regionu? Vedení místní teplárny je přesvědčeno o tom, že se ZEVO Budějovičákům vyplatí. A to hned z několika důvodů.
„Za prvé nám to umožní stabilizovat ceny energií. Zákazníci napojení na městskou síť dálkového vytápění budou mít tuto komfortní službu zajištěnou na dlouhé roky dopředu,“ uvedl Král. Dá se rovněž očekávat, že náklady na likvidaci odpadu budou nižší, než když ZEVO nebude existovat. A to mimo jiné právě kvůli připravované změně legislativy, která prakticky zakáže skládkování. Odklon od skládkování komunálních odpadů a spalování fosilních paliv se pozitivně projeví ve snížení dopadů lidské činnosti na životní prostředí, což ocení zejména budoucí generace. „Už jen na základě selského rozumu se nabízí jednoduchá otázka: proč, když tady tu surovinu máme a budeme mít, bychom ji neměli sami využívat? Pokud bychom nedokázali využívat odpad energeticky přímo v Českých Budějovicích, kde provozujeme největší teplárenskou síť v kraji, museli bychom ho odvážet na zpracování jinam. Ostatní čtyři ZEVO fungující v Česku jsou však již dnes kapacitně zcela naplněná,“ řekl Král.  Projekt přinese také oživení této lokality a rozšíří možnosti environmentálního vzdělávání či rozvoj elektromobility ve městě.


Aktuální stav

Českobudějovické zařízení je ve fázi příprav projektu a celkové náklady se odhadují na částku kolem 3,6 miliardy korun. Nepochybně bude využito vícezdrojové financování, od využití vlastních zdrojů přes bankovní úvěr až k možnosti prodeje části akcií partnerům, kteří budou ZEVO v Českých Budějovicích využívat. „Doufám, že ZEVO také přispěje k tomu, že Budějovice budou zeleným moderním městem, kde se lidem bude i nadále dobře žít a podnikat v čistém životním prostředí. Naopak bych byl velmi nerad, aby i naši potomci žili v době, ve které se odpadky ve velkém zahrabávají bez jakéhokoli užitku pod zem a současně jsme museli ze země dobývat jiné, neobnovitelné zdroje pro výrobu energií,“ tvrdí Václav Král.
(kes)

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 12.12. 2020