Osobnosti

Táta andělů

Autor: Václav Koblenc, foto: Petr Zikmund

Jejich hry a šalby vidělo loni víc diváků, než kolik jich přišlo do Národního divadla. Když začínali, vozil Pavel Lukas (47) na poštu stohy plakátů na kárce a jedno představení stálo 900 korun. Dnes vystupují stokrát za rok, honoráře jdou do desítek tisíc a v jedné cirkusácké opeře hráli i s Vídeňskou filharmonií.


V Českých Budějovicích je „teátr kočujících šašků“ Divadlo Kvelb známé díky desetimetrové loutce anděla, který na Mikuláše při příletu anděla z Černé věže jezdí pro obveselení po náměstí. Má i kamaráda, obřího ohňového čerta, toho ale radnice nechce. Anděl sedí na vozíku s loukoťovými koly. Hlava je velká dva a půl metru, anděl se zvedne do 13 metrů. Herci sice každého 5. prosince řeší na náměstí problémy s parkováním, ale: „Slyšíš ty děti, vidíš, že se jim to líbí, z davu zdraví hodně kamarádů. Je to pořád silná, pocitová záležitost,“ říká principál.

Parta na cestě Evropou

Andělská ‚parta‘, kam patří čert i Mikuláš, již sjezdila Evropu. „Ty věci nesmí ležet, musí vydělávat.“ Třeba na Vzplanutí, kus se čtyřmetrovými hořícími loutkami, padne 800 metrů kevlaru, přičemž metr stojí 400 korun. V jeden den zvládne Kvelb i čtyři stejné hry po celém Česku: Lukas dal dohromady pět skupin, někdy tak má divadlo za víkend 18 čárek.

Jaké byly začátky souboru, jenž za 20 let projel Evropu i Rusko? Zakladatel Dominik Tesař pracoval ve fast foodu. To se změnilo v roce 1998, kdy nastoupili Lukas a Zuzana Tampierová a rozjeli to. Ve školkách, kde tenkrát hrávali, se dnes už objeví jen výjimečně. Nejvíc jezdí na akce kulturních domů, festivaly, slavnosti, ale hráli i pro Třinecké železárny či světový sraz klubu starých citroënů zvaných Kachna. Snem je propojit divadlo s animovanými filmy.

Od čistírny k teátru

Chemikovi Lukasovi, který zakládal mj. čistírnu v Českém Krumlově, změnil život listopad 1989. S bráchou projeli Evropu, s budoucí ženou Táňou žili několik let v USA. Napřed tam dělal údržbáře hotelu, odkud ho vyhodili. „Mexický mistr říká: Hele, tohle by nešlo, děláš moc rychle a moc přesně, na to tu nejsme zvyklí. Zahanbuješ ostatní zaměstnance, kteří na americké poměry dělají dobře, musíme se rozloučit. Vůbec jsem nevěřil, že to říká,“ směje se. Pak myl nádobí na ostrově Key West a po večerech vykládal zboží z náklaďáků.

Když se vrátil z cest, začal v Malém divadle jako herec a kulisák. To již ale docházel do Kvelbu, rodil se Můj bestiář, divadlo na chůdách inspirované středověkem. Dnes ho nejvíc baví hry Vzplanutí, Černá rodinka a Kára komediantů, což je malé loutkové divadlo na trakaři a kašpárek. „To jsou archetypální věci, můžete je zahrát v Číně, Americe a každý rozumí. Úchylně mě baví hraní s kašpárkem, to miluju. Mám rád humor s lidmi, vymýšlím to na místě,“ říká. V Káře je i mučící zařízení a Babiš. „To je ďábel, nikomu nic neodpustí. Když nevíte, co hrát, ráno se podíváte do novin,“ říká. Dokončil i nový ohňový spektákl Tvar plamene. Je o lásce, objeví se dvoumetrové hořící srdce… „a na závěr je velká soulož.“

Základna v halách Sfinxu

Ještě víc ho naplňuje výroba kulis a rekvizit. Jako kluk klidně strávil celý den v kůlně. Vše (ne)potřebné skladuje Kvelb na 1000 metrech čtverečních v areálu Sfinxu. „Máme tady pekelné šílenosti,“ glosuje. Je jich tolik, že pořídil i vysokozdvižný vozík.

Pavel Lukas má kočovnou náturu. Přesto je šťastně ženatý, na zdi v kanceláři má i loutku čerta, kterého vyrobila dcera. „Rodina mě někdy vidí málo, ale vychází to líp, než kdybych chodil do zaměstnání,“ přesvědčuje s tím, že dost manažerské práce stihne doma na zahradě, kde rád dělá oheň a popíjí vínko. Pravdu poví o pár minut později: „Žena je dobrá, že to dává: teď jsem tady kvůli výrobě a opravám dva měsíce v kuse od rána do večera.“

Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.12.2017

PAVEL LUKAS (47)

Narodil se 21. ledna 1970 v Kaplici. Vystudoval chemii na keramické škole v Bechyni. Pracoval na Povodí Vltavy, po roce 1989 byl několik let v USA. Jako amatér hrál v Divadle D111, založil Sdružení jihočeských básníků KRB. Jako herec začal v českobudějovickém Malém divadle, v roce 1998 nastoupil do Divadla Kvelb, kde dnes dělá ředitele, manažera, herce a vyrábí i kulisy a rekvizity. S manželkou Táňou mají dceru Sáru (10), žijí v Dolním Třeboníně.


Další články z této rubriky:

Chci být komedian boží

Poznali jsme se v době jeho úplných českobudějovických divadelních začátků. Tehdejší soubor kolem ředitele a režiséra Martince byl něč... Více informací

Budějovice si neváží cyklistů

Jedenatřicetiletý Lukáš Bajt založil roku 2013  společně s kamarádem Petrem Klikou spolek CykloBudějovice, který se snaží propagovat v... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: