PODCASTY

Českobudějovický fyzioterapeut Petr Soukup se v péči o tělo i ducha dříve inspiroval především u sportovců. Nevidí však lidské tělo jen jako pouhý stroj, který se dá vždy opravit jednoduchým otočením klíčku. Vše souvisí se  vším a tak se svými pacienty hledá vyváženost mezi péčí o tělo a péčí o stav mysli. Nedávno napsal poutavou knihu "Pohlaď Huga po hlavě aneb z protihráče spoluhráč", která popisuje nejen jeho osobní cestu, ale nabízí i mnohé zkušenosti z dráhy úspěšného fyzioterapeuta .

Jak pracuje lidské tělo?

Proč má rád Večerníček o jistém zlém výrostkovi?

Kdo je to Hugo v hlavě? Proč člověk funguje často v "náhradních programech"?

Jak najít klid v duši, když přijde potomek ze školy a hlásí, že dostal kuli z matematiky?

Jak jeho tlampač ovlivnil budějovické demonstrace v roce 1989?

Kulturní dům Slávie byl původně postaven jako německý Spolkový dům, i když většině z nás se vžil do paměti jeho pozdější zkrácený název Armáďák. Vznikl už v devatenáctém století a od té doby patří k symbolům Českých Budějovic, bez kterého si město nedovedeme představit.
Město o jeho rekonstrukci hovořilo zhruba dvacet let, ale až teď k problému přistoupilo zodpovědně a vyhlásilo formou několikakolového „soutěžního dialogu“ výběrové řízení
na návrh rekonstrukce a revitalizace celého prostředí. Tuto rozšířenou formu architekti jednohlasně ocenili. Měli tak komplexnější možnost po dobu několika měsíců se seznamovat s potřebami, ke kterým by měl upravený objekt sloužit.
Do finále se dostalo šest návrhů od renomovaných architektů, jen jeden mohl zvítězit. Tím se stal návrh vycházející z mezinárodní česko - rakousko - francouzské spolupráce.
Český architekt Jan Proksa dlouhodobě žijící a působící ve Vídni, kde úzce spolupracuje s architektem Christianem Antonem Pichlerem, se spojili s pařížským ateliérem Chaix & Morel et Associés a Waltrem Gramugem a výsledek jejich práce byl pro porotu nejzajímavější svým technologickým řešením, koncepcí návrhu propojujícího budovu s okolím a vystižením současných evropských trendů.
Přijměte pozvání k rozhovoru s architektem Janem Proksou, nechte si přiblížit nejen pozadí jeho vítězného projektu, ale i osobnost samotného architekta, protože i jeho názory a myšlení se do díla promítají.
K poslechu vás zve Lída Klímová

- Jak se vybírá hudba na stadion?

- Proč zůstalo v názvu klubu slovo Motor?

- Kdo bývá nejzodpovědnějším členem hokejového týmu?

- Na jaká velká jména budějovického hokeje se nesmí zapomenout?

- Kdy přestal sázet na sportovní zápasy?

- Který známý hokejista se vydal na cestu zločinu?

Když se v okolí Budějovic objeví zatoulaný pes nebo kočka, zavolají k jejich odchytu Vladimíra Kössla. Ten pomáhá rovněž při chytání jedovatých plazů, kteří unikli chovatelům z terária, nebo při odchytu hospodářských zvířat. A o své práci dokáže poutavě vyprávět. Redaktorka Jana Holoubková ho proto pozvala k rozhovoru o jeho profesi a řeč se přitom často stočila nejen ke zvířatům, ale i k úvahám o nás – lidech.  “Zvířata nás přečtou. Za těch patnáct tisíc let, co s lidmi žijou, nás mají naštudovaný,” říká Vladimír Kössl.

- Proč ho nepokoušou toulaví psi?

- Co je to mléčný krok?

- Kolik jizev má těle?

- Kde se vzala móda dovážet týraná zvířata z chudých zemí?

- Proč je těžší najít pro zatoulaného psa či kočku nového páníčka?

- Jak se domluvit se zvířaty řečí těla?

- Proč si lidi myslí, že pes z útulku je “svatej”?

Jana Holoubková pozvala do podcastu BUDLive Byznys Vladimíra Kössla.

Stojí na nábřeží u Malše a určitě ho znáte. Když se na ten bělostně zářící dům pozorně podíváte, stačí jen přivřít oči, a rázem se přenesete o osmdesát let zpět. Do časů velké hospodářské krize, kdy se na fasádách podobných domů v nacistickém Německu třepotaly červené standarty s hákovými kříži a v ulicích zněl jekot píšťal pochodujících Hitlerjugend. Vydáme se po stopách budějovické architektonické rarity.  A navíc odkryjeme jedno temné tajemství, které budova skrývá. Článek o Hereckých domech ve stylu Třetí říše si také můžete přečíst v archivním vydání BUDLive zde

Přemysl Otakar II. je znám jako Král železný a zlatý. Založil České Budějovice, ale nejen je. Jeho době a také přemyslovskému odkazu se již několik let věnuje spolek Otakarova města. A protože téma založení Budějovic, atmosféra gotiky i samotná postava Přemysla Otakara II. nabízí nespočet témat k hovoru, pozvali jsme si do dnešního podcastu místopředsedu spolku Svatomíra Mlčocha.

- Je kontroverzní socha Přemysla Otakara II. stojící Na Sadech dobrý umělecký počin, nebo je ostudou a měla by se strhnout?

- Co je pravdy na historickém drbu, že panovník měl v Budějovicích svého levobočka?

- Proč zemřel král na Moravském poli se zvoláním: Za Prahu a Budějovice!

- Mýlíme se, když pokládáme období gotiky za pomalou a téměř idylickou dobu?

Foto: archiv spolku Otakarova města v reportáži Českobudějovického Deníku

V českobudějovické pánvi žijí lidé již minimálně od doby bronzové. Motykami, štětečky a dnes i mikroskopy a počítači odhalují archeologové stopy dávných civilizací. Jan Flaška si do podstastu BUDLive pozval muzejního archeologa Ondřeje Chvojku. Epizodu věnují nejlegendárnějšímu nalezišti v budějovické oblasti - plavským mohylám.

- Proč archeologové v 19.století prozkoumávali mohyly stylem kopáčů brambor?

- Víte, že se na tomto místě pohřbívalo tisíc let?

- Pohřbívali Keltové i rituální dětské oběti?

- Proč se v jižních Čechách nenachází lidské kostry našich dávných předků?

Poslechněte si podcast BUDLive Jak to vidí … s archeologem Ondřejem Chvojkou. Pokud vás tématika plavských mohyl zaujala, můžete si přečíst i rozhovor s archeologem Petrem Zavřelem v archivním vydání BUDLive č. 1/2017  ZDE.

Na budějovické obloze vidíte často různobarevné balony. Většinou patří do vzdušné flotily balonáře Pavla Božoně, který provozuje jednu ze dvou největších balonářských firem v České republice a přijal pozvání do rubriky BUDLive Byznys.  

- Co má balonář uvedené na živnostenském listu?

- Je potřeba k řízení balonu speciální "řidičák"?

- Proč balonáři milují romantické pasažéry?

- Je v koši balonu zima?

Poslechněte si podcast BUDLive Byznys s Pavlem Božoněm.  A navíc si můžete prohlédnout i archivní rozhovor v BUDLive č.4/2019 ZDE.

S hostem Lukášem Bajtem, cyklokoordinátorem města a spoluzakladatelem skupiny CykloBudějce si povídáme o podivném stavu budějovické městské cyklistiky.

- Proč jsou Budějčáci v podstatě spokojeni se současnou situací ve městě?

- Mohla by v Budějcích uspět cyklo-politická strana?

- Je nápad stavět cyklolávky hloupost nebo skvělý záměr?

- Proč toleruje městská policie cyklisty na chodníku? Existuje autolobby?

Poslechněte si podcast Jak to vidí ... Lukáš Bajt.  A navíc si můžete prohlédnout i archivní rozhovor v BUDLive č.1/2020  ZDE.

O vzácné středověké malbě. Mezi nejtajemnější místa v Českých Budějovicích patří bývalý Dominikánský klášter na Piaristickém náměstí. Právě v jeho křížové chodbě učinili<strong> restaurátoři v roce 2007 nečekaný objev. Odhalili nástěnnou malbu s podobiznou dvou známých císařů.

- Proč bylo ztvárnění podobizen dvou císařů na jedné malbě ve středověku téměř nepravděpodobným unikátem?

- Komu se budějčtí měšťané chtěli vetřít do přízně?

Poslechněte si podcast Budějce neznámé! A navíc si můžete prohlédnout i archivní článek v BUDLive č.2/2016 včetně fotografií ZDE.