PODCASTY

Architekt a propagátor staveb pro veřejný sektor. A rovněž muž, který se nebojí nahlas říct svůj názor. Miroslav Vodák je hlasem, který se vyplatí naslouchat.
Kdo vlastně ve městě rozhoduje, co se bude stavět? Proč je klíčová dvojka magistrátu primátor a městský architekt? Dává se přednost nejlevnějším projektům? Co je to NYMBY - „Ne Na Mém Dvorku“? A co pokládá na největší téma architektury? Novou epizody prvního budějovického podcastu BUDLive moderuje Mirka Nezvalová.  




01:30 Proč již neprojektuje v New Yorku boháčům domy na Manhattanu?

02:45 Má radnice vůbec nějakou vizi, jakým směrem se Budějovice budou rozvíjet?

09:45 O pozici městského architekta – měl by řešit barvy panelových domů?  

13:00 Má město strategický plán, aby se České Budějovice nestaly jen zastávkou u dálnice na trase Praha - Linec?

17:30 O Sportovní hale jako ukázce promarněné šance, Rejnokovi jako ukázce špatně umístěného projektu, plánům na rekonstrukci DK Slávie, kterou nakonec vyhráli zahraniční projektanti a proč je Piano slušný standard.

32:30 Jedno z největších témat architektury – soukromé projekty ve veřejném prostoru. Proč se lidé začínají ozývat pozdě?

41:00 Absurdita kauzy „uříznuté zábradlí na nábřeží“, kde trvalo sedm let, než se nábřeží otevřelo.

Miroslav Vodák

K čemu jsou vlastně klíšťata? Blíží se doba, kdy se bude bezpečně očkovat proti borelióze? Existuje nějaká jednoznačná ochrana proti klíštatům? Proč se vyplatí chodit do lesa v bílém oděvu? Jan Erhart je laboratorní technik Parazitologického ústavu při Akademii věd v Českých Budějovicích a klíšťatům se věnuje již přes dvacet let. Odpovídá za laboratorní chov klíšťat, které pak slouží k vědeckým účelům. Ale zkoumá je i v jejich přirozeném prostředí.

09:50 Je v přírodě klíšťat moc, nebo naopak málo?

20:00 Blíží se nějaký zásadní průlom v ochraně lidí proti chorobám přenášených klíšťaty?

28:50 Která jsou nejnebezpečnější klíšťata světa? 

38:30 Skáče klíště ze stromu na lidi? Je to pověra, nebo realita?

40: 20 Jak se proti klíšťatům bránit?

Prošel řadou českobudějovických restaurací. Vedl svou restauraci Bohemia v Plachého ulici. Před časem ji zavřel, chvíli zvažoval vlastní kuchařské kurzy, ale nakonec dal přednost šéfkuchařskému postu na novém působišti - povede provoz největší restaurace v Českém Krumlově. Radek Otípka, dnešní host podcastu BUDLive, představí své profesní začátky. Jakou náhodou se stal kuchařem, jak se vaří na opačném konci světa, nebo třeba jakým způsobem dokázal „prodat“ českou kuchyni otrlým naftařům na norských ropných plošinách.

00:59  Čím ho fascinují České Budějovice?
04:00  Proč se pokrm z kvalitních surovin dá jen těžko prodat „v krabičkách“?
14:00  Jak se stal kuchařem na druhém konci světa.
20:00  Norská zkušenost a jak vypadá život kuchaře na ropné plošině.
26:30  Proč se vrátil do Českých Budějovicích a nevyzpytatelnost budějckých hostů.
36:15  Proč je všeobeně méně žen -šéfkuchařek než mužů – šéfkuchařů?

Radek Otípka, šéfkuchař se srdcem dobrodruha

Toho, že budějovické řeky Vltava a Malše ožily, si Budějčáci již dávno všimli. Mnohé z toho má na svědomí Jiří Borovka, dnešní host podcastu BUDLive ... jak to vidí. Loďky, městské lodní linky, a třeba i paddleboardy, jsou na hladině v centru města k vidění již velkou část roku. Vzali je však Budějčáci za své? Má lodní doprava v krajském městě budoucnost? A co se skrývá pod vizí vybudování Lannova kanálu?

00:02:30  Má vůbec lodní doprava v Budějovicích smysl?
00:09:00  Projekty na splavnění řek získaly před lety špatnou reputaci. Proč?
00:13:50  Novinka – stavba přístavní hrany u Dlouhého mostu
00:19:30  Projekt Lannova kanálu
00:24:00  Lodní linky v Českých Budějovicích
00:37:10  Funguje spolupráce s magistrátem nebo ne?

Jiří Borovka z PlavbyBudějovice.cz ve studiu podcastu BUDLive

Obsáhlý rozhovor o teplárně, ale především o chystaném nejnákladnějším projektu v historii teplárenství na jihu Čech. Do deseti let má být ve Vrátě otevřeno ZEVO (Zařízení pro energetické zpracování odpadu), které ne všichni obyvatelé města vítají. Předseda představenstva Václav Král vysvětlí projekt Zelená strategie pro město. A redaktor se zeptá mimo jiné, zda je nutné třídit odpadový materiál, když se stejně jeho většina nerecykluje.

0.01:19  Představení Teplárny České Budějovice a.s., co je ekologizace výroby?
0.10:29  Strategie pro zelené město – co to je a jaké jsou důvody této vize?
0.16:10  Projekt horkovodu z Temelína, jak je možné, že se vyplatí vést teplo 26 km?
0.24: 30 Představení projektu ZEVO ve Vrátě
0.32:00  Jaký odpad se bude pálit v ZEVO ve Vrátě?
0.53:40 Jaký je časový harmonogram spuštění ZEVO? Jak chce teplárna vyvrátit obavy lidí z Vráta?
1.05:30 Co budou mít ze ZEVO Budějčáci?
1.11:40 Bude vůbec ZEVO postaveno? Kolik bude popřípadě stát, jak komunikovat s veřejností?
1.16:15 Zavážete se, že energie se ve městě nezdraží?
1.24:30 V jakém městě si představujete, že budou žít vaše děti za dvacet let?

Českobudějovický fyzioterapeut Petr Soukup se v péči o tělo i ducha dříve inspiroval především u sportovců. Nevidí však lidské tělo jen jako pouhý stroj, který se dá vždy opravit jednoduchým otočením klíčku. Vše souvisí se  vším a tak se svými pacienty hledá vyváženost mezi péčí o tělo a péčí o stav mysli. Nedávno napsal poutavou knihu "Pohlaď Huga po hlavě aneb z protihráče spoluhráč", která popisuje nejen jeho osobní cestu, ale nabízí i mnohé zkušenosti z dráhy úspěšného fyzioterapeuta .

Jak pracuje lidské tělo?

Proč má rád Večerníček o jistém zlém výrostkovi?

Kdo je to Hugo v hlavě? Proč člověk funguje často v "náhradních programech"?

Jak najít klid v duši, když přijde potomek ze školy a hlásí, že dostal kuli z matematiky?

Jak jeho tlampač ovlivnil budějovické demonstrace v roce 1989?

Kulturní dům Slávie byl původně postaven jako německý Spolkový dům, i když většině z nás se vžil do paměti jeho pozdější zkrácený název Armáďák. Vznikl už v devatenáctém století a od té doby patří k symbolům Českých Budějovic, bez kterého si město nedovedeme představit.
Město o jeho rekonstrukci hovořilo zhruba dvacet let, ale až teď k problému přistoupilo zodpovědně a vyhlásilo formou několikakolového „soutěžního dialogu“ výběrové řízení
na návrh rekonstrukce a revitalizace celého prostředí. Tuto rozšířenou formu architekti jednohlasně ocenili. Měli tak komplexnější možnost po dobu několika měsíců se seznamovat s potřebami, ke kterým by měl upravený objekt sloužit.
Do finále se dostalo šest návrhů od renomovaných architektů, jen jeden mohl zvítězit. Tím se stal návrh vycházející z mezinárodní česko - rakousko - francouzské spolupráce.
Český architekt Jan Proksa dlouhodobě žijící a působící ve Vídni, kde úzce spolupracuje s architektem Christianem Antonem Pichlerem, se spojili s pařížským ateliérem Chaix & Morel et Associés a Waltrem Gramugem a výsledek jejich práce byl pro porotu nejzajímavější svým technologickým řešením, koncepcí návrhu propojujícího budovu s okolím a vystižením současných evropských trendů.
Přijměte pozvání k rozhovoru s architektem Janem Proksou, nechte si přiblížit nejen pozadí jeho vítězného projektu, ale i osobnost samotného architekta, protože i jeho názory a myšlení se do díla promítají.
K poslechu vás zve Lída Klímová

- Jak se vybírá hudba na stadion?

- Proč zůstalo v názvu klubu slovo Motor?

- Kdo bývá nejzodpovědnějším členem hokejového týmu?

- Na jaká velká jména budějovického hokeje se nesmí zapomenout?

- Kdy přestal sázet na sportovní zápasy?

- Který známý hokejista se vydal na cestu zločinu?

Když se v okolí Budějovic objeví zatoulaný pes nebo kočka, zavolají k jejich odchytu Vladimíra Kössla. Ten pomáhá rovněž při chytání jedovatých plazů, kteří unikli chovatelům z terária, nebo při odchytu hospodářských zvířat. A o své práci dokáže poutavě vyprávět. Redaktorka Jana Holoubková ho proto pozvala k rozhovoru o jeho profesi a řeč se přitom často stočila nejen ke zvířatům, ale i k úvahám o nás – lidech.  “Zvířata nás přečtou. Za těch patnáct tisíc let, co s lidmi žijou, nás mají naštudovaný,” říká Vladimír Kössl.

- Proč ho nepokoušou toulaví psi?

- Co je to mléčný krok?

- Kolik jizev má těle?

- Kde se vzala móda dovážet týraná zvířata z chudých zemí?

- Proč je těžší najít pro zatoulaného psa či kočku nového páníčka?

- Jak se domluvit se zvířaty řečí těla?

- Proč si lidi myslí, že pes z útulku je “svatej”?

Jana Holoubková pozvala do podcastu BUDLive Byznys Vladimíra Kössla.

Stojí na nábřeží u Malše a určitě ho znáte. Když se na ten bělostně zářící dům pozorně podíváte, stačí jen přivřít oči, a rázem se přenesete o osmdesát let zpět. Do časů velké hospodářské krize, kdy se na fasádách podobných domů v nacistickém Německu třepotaly červené standarty s hákovými kříži a v ulicích zněl jekot píšťal pochodujících Hitlerjugend. Vydáme se po stopách budějovické architektonické rarity.  A navíc odkryjeme jedno temné tajemství, které budova skrývá. Článek o Hereckých domech ve stylu Třetí říše si také můžete přečíst v archivním vydání BUDLive zde

Přemysl Otakar II. je znám jako Král železný a zlatý. Založil České Budějovice, ale nejen je. Jeho době a také přemyslovskému odkazu se již několik let věnuje spolek Otakarova města. A protože téma založení Budějovic, atmosféra gotiky i samotná postava Přemysla Otakara II. nabízí nespočet témat k hovoru, pozvali jsme si do dnešního podcastu místopředsedu spolku Svatomíra Mlčocha.

- Je kontroverzní socha Přemysla Otakara II. stojící Na Sadech dobrý umělecký počin, nebo je ostudou a měla by se strhnout?

- Co je pravdy na historickém drbu, že panovník měl v Budějovicích svého levobočka?

- Proč zemřel král na Moravském poli se zvoláním: Za Prahu a Budějovice!

- Mýlíme se, když pokládáme období gotiky za pomalou a téměř idylickou dobu?

Foto: archiv spolku Otakarova města v reportáži Českobudějovického Deníku

V českobudějovické pánvi žijí lidé již minimálně od doby bronzové. Motykami, štětečky a dnes i mikroskopy a počítači odhalují archeologové stopy dávných civilizací. Jan Flaška si do podstastu BUDLive pozval muzejního archeologa Ondřeje Chvojku. Epizodu věnují nejlegendárnějšímu nalezišti v budějovické oblasti - plavským mohylám.

- Proč archeologové v 19.století prozkoumávali mohyly stylem kopáčů brambor?

- Víte, že se na tomto místě pohřbívalo tisíc let?

- Pohřbívali Keltové i rituální dětské oběti?

- Proč se v jižních Čechách nenachází lidské kostry našich dávných předků?

Poslechněte si podcast BUDLive Jak to vidí … s archeologem Ondřejem Chvojkou. Pokud vás tématika plavských mohyl zaujala, můžete si přečíst i rozhovor s archeologem Petrem Zavřelem v archivním vydání BUDLive č. 1/2017  ZDE.

Na budějovické obloze vidíte často různobarevné balony. Většinou patří do vzdušné flotily balonáře Pavla Božoně, který provozuje jednu ze dvou největších balonářských firem v České republice a přijal pozvání do rubriky BUDLive Byznys.  

- Co má balonář uvedené na živnostenském listu?

- Je potřeba k řízení balonu speciální "řidičák"?

- Proč balonáři milují romantické pasažéry?

- Je v koši balonu zima?

Poslechněte si podcast BUDLive Byznys s Pavlem Božoněm.  A navíc si můžete prohlédnout i archivní rozhovor v BUDLive č.4/2019 ZDE.

S hostem Lukášem Bajtem, cyklokoordinátorem města a spoluzakladatelem skupiny CykloBudějce si povídáme o podivném stavu budějovické městské cyklistiky.

- Proč jsou Budějčáci v podstatě spokojeni se současnou situací ve městě?

- Mohla by v Budějcích uspět cyklo-politická strana?

- Je nápad stavět cyklolávky hloupost nebo skvělý záměr?

- Proč toleruje městská policie cyklisty na chodníku? Existuje autolobby?

Poslechněte si podcast Jak to vidí ... Lukáš Bajt.  A navíc si můžete prohlédnout i archivní rozhovor v BUDLive č.1/2020  ZDE.

O vzácné středověké malbě. Mezi nejtajemnější místa v Českých Budějovicích patří bývalý Dominikánský klášter na Piaristickém náměstí. Právě v jeho křížové chodbě učinili<strong> restaurátoři v roce 2007 nečekaný objev. Odhalili nástěnnou malbu s podobiznou dvou známých císařů.

- Proč bylo ztvárnění podobizen dvou císařů na jedné malbě ve středověku téměř nepravděpodobným unikátem?

- Komu se budějčtí měšťané chtěli vetřít do přízně?

Poslechněte si podcast Budějce neznámé! A navíc si můžete prohlédnout i archivní článek v BUDLive č.2/2016 včetně fotografií ZDE.