Osobnosti

Moje oblíbené Budějovice: Josef Jandač

Autor: Pavel Kortus, deník, foto: archiv

Sice pochází ze středočeských Chrustenic nedaleko Berouna a stále žije v Loděnici kousek od Prahy, přesto se trenér hokejové reprezentace Josef Jandač (48) považuje za Jihočecha. Čtyři roky totiž vedl českobudějovické hokejisty a ve městě se mu natolik zalíbilo, že se sem často a rád vrací. Jaká místa měl a dodnes má v Českých Budějovicích nejraději?


Dům u Malého jezu, ve kterém Jandačovi bydleli v pronájmu

„Měli jsme pronajaté jedno patro rodinného domku. Bydlení mi pomohl sehnat Jarda David, který byl prezidentem klubu. A poradil výborně! Měli jsme malé děti a domácí zázemí jsme tam pro ně našli opravdu parádní. Hned vedle našeho domu bylo hřiště, kousek dál park. Bydleli jsme vedle řeky, takže k tomu patřily procházky kolem vody. Také do školky jsme to s dětmi měli velice blízko. Do města se dalo dojít v pohodě pěšky. Pro rodinu dokonalá poloha. Líbilo se nám tam v zimě i v létě. Dokonce jsme si říkali, že bychom tam zůstali bydlet nastálo. Dodnes se tam občas jezdíme podívat.“

Zimní stadion

„Není úplně nejmodernější, ale je moc příjemný svou polohou, protože stojí kousíček od centra města. Ani sám nevím proč, ale vážně jsem si ho oblíbil. V Budějovicích chodí na hokej hodně lidí a jsou tady dobří fanoušci. Hned vedle je parčík, kolem teče řeka. Pro mě je to jeden z nejpříjemnějších zimáků u nás, strávil jsem na něm spoustu času. Když jsem nebyl doma s rodinou, tak jsem byl na stadionu.“

Sportovně relaxační park Hluboká

„Tam jsme trávili spoustu času. Objevili jsme ho sami, když jsme s rodinou objížděli okolí. Je to jen kousek od Budějovic a člověk tak mohl rychle vypadnout za město. Autem i na kole po cyklostezce. Mohli jsme tam vypustit děti, protože v něm bylo bezpečno. S manželkou jsme si dali kafe a děti tam měly svůj ráj. Navštívili jsme ho i loni na podzim, kdy jsme byli s rodinou v Budějovicích na návštěvě. Přestože už je dvojčatům čtrnáct a jejich mladší sestře deset, přišli za mnou s nápadem, že se na Hlubokou chtějí podívat, jak to tam teď vypadá. A pro nás to bylo stejné, jako když byli malí. Vypustili jsme je a oni se zase vyřádili.“

Náměstí Přemysla Otakara II.

„Náměstí nemohu vynechat. Budějovické je jedno z nejhezčích, co znám. Podloubíčka mají velkou atmosféru. Je příjemné v jakoukoliv roční dobu. V létě zmrzliny, o Vánocích punče. Vánoční čas je na náměstí vůbec krásný. Stánky, výzdoba, všechno nasvícené. A ty hospůdky kolem! Rád jsem se občas po zápase zastavil na jedno pivo. Když byly děti malé, vždycky honily po náměstí holuby.“

Nejoblíbenější restaurace

„Nějakou vyloženě oblíbenou jsem neměl. Poměrně často jsme chodili k Jindrovi Petříkovi do Pegastu v Litvínovicích. Výborně tam vařili. Občas jsme zašli na drink do Potrefené husy nebo na pivo do Zvonu.“

Kavárna

„Na kávu jsem chodíval ke Karlovi Poborskému, když ještě míval kavárnu u divadla. Tam jsem si někdy dal dort a zval jsem si tam na pohovor zlobivé hráče. Abych si obalil nervy, tak jsem je pozval na zákusek, protože je tam měli docela dobré.“

Jak vidí budějovickou mentalitu

„Když jsem šel do Budějovic, upozorňovali mě, že je to zakonzervované město Jihočechů, kteří mezi sebe těžko někoho pouští. A musím jim dát za pravdu, že chvilku trvalo, než mě vzali mezi sebe. Bylo to takové: co sem leze nějaký čudla z Chrustenic?! Ze začátku jsem byl pro místní cizák. Ale pak si ke mně našli cestu a já k nim taky. Teď nedám na Budějovice dopustit. Myslím si, že se dokážu považovat za Jihočecha.“

Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.06.2017

JOSEF JANDAČ (48)

S hokejem začínal v rodném Berouně, jako dorostenec odešel hrát do Kladna. Aktivní ligovou kariéru ukončil v 25 letech ze zdravotních a rodinných důvodů. První velký trenérský úspěch slavil s Libercem, který dovedl z první ligy do nejvyšší soutěže. Jeho další štací byly České Budějovice, kde strávil čtyři roky (2004–2008). S týmem prožil slavný postup do extraligy a boje v semifinále extraligového play off . Po odchodu z Budějovic trénoval v Pardubicích, pražské Spartě a týmu KHL Lev Praha. Dnes je hlavním trenérem české hokejové reprezentace. Jeho největším dosavadním trenérským úspěchem je zlato z mistrovství světa v roce 2010, na kterém se podílel jako asistent Vladimíra Růžičky.


Další články z této rubriky:

Chci být komedian boží

Poznali jsme se v době jeho úplných českobudějovických divadelních začátků. Tehdejší soubor kolem ředitele a režiséra Martince byl něč... Více informací

Budějovice si neváží cyklistů

Jedenatřicetiletý Lukáš Bajt založil roku 2013  společně s kamarádem Petrem Klikou spolek CykloBudějovice, který se snaží propagovat v... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: