Publicistika
Archeologické nálezy ve Starých Hodějovicích
Pozůstatky pravěku v okolí Českých Budějovic
Autor: Ondřej Chvojka, Jihočeské muzeum Foto: archiv autora
Nejstarší stopou lidské přítomnosti na katastru obce Staré Hodějovice je zlomek kamenného jádra, které bylo nalezeno v roce 1985 na poli poblíž silnice do Vidova. Nález lze datovat do mezolitu (střední doby kamenné, cca 9 500 – 5 500 př. Kr.) a lze tak říct, že lidé v této oblasti žijí prokazatelně již od pravěku. Daleko více nálezů ale pochází z pozdějších dob.
Obr. 1) Polozemnice nalezená při stavbě dálnice D3 označuje dům s částečně zahloubenou podlahou (tj. má k tomu i nadzemní stěny, na rozdíl od zemnice, která má stěny kompletně pod zemí).
Pravěká sídla na místě dnešní křižovatky
V roce 1992 byla objevena zajímavá lokalita v místech dnešní mimoúrovňové křižovatky nad dálnicí D3. V té době zde proběhl tzv. předstihový výzkum Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, vyvolaný stavbou kanalizace. Archeologové odkryli 50 sídlištních objektů ze starší, střední a mladší doby bronzové a z mladší doby hradištní (11. – 12. století). Ojediněle zde byly zachyceny i nálezy z pozdní doby halštatské a pozdní doby laténské. V letech 2018 a 2019 pak na tomto místě proběhl rozsáhlý záchranný archeologický výzkum, který byl vyvolán uvedenou stavbou mimoúrovňové křižovatky a dálnice D3. Podařilo se zde potvrdit existenci velkého polykulturního sídliště, kde lidé pobývali s přestávkami přes 4000 let – zejména pak ve starší době bronzové (2000 – 1600 př. Kr.), starší době železné (halštatské, 800 – 450 př. Kr.) a v závěru raného středověku. K nejdůležitějším objevům patřily dva zahloubené domy, tzv. polozemnice. Jeden z nich byl pravděpodobně tkalcovskou dílnou z doby halštatské.
Obr. 2) Část depotu z roku 2014
Největší naleziště
Další důležitý objev byl učiněn v roce 2014 při archeologickém dohledu skrývky pro nové rodinné domy na rozhraní katastrů Starých a Nových Hodějovic. Jedná se o mimořádný soubor kovových artefaktů, který lze datovat do počátku mladší doby bronzové, tj. do období cca 1300 – 1100 př. n. l. Jde o hromadný nález (depot), jehož celková hmotnost převyšovala 30 kg, což představuje největší jihočeský depot z doby bronzové a je důkazem metalurgické činnosti v blízkosti místa nálezu. Původ měděné suroviny je prokázán v Alpách, a to hned ze tří odlišných ložisek – jednoho z oblasti Mitterbergu u Salcburku, druhého v severní Itálii a třetího až v západošvýcarském kantonu Valais.
Nejstarší stopou lidské přítomnosti na katastru obce Staré Hodějovice je zlomek kamenného jádra, které bylo nalezeno v roce 1985 na poli poblíž silnice do Vidova. Nález lze datovat do mezolitu (střední doby kamenné, cca 9 500 – 5 500 př. Kr.) a lze tak říct, že lidé v této oblasti žijí prokazatelně již od pravěku. Daleko více nálezů ale pochází z pozdějších dob.
Obr. 1) Polozemnice nalezená při stavbě dálnice D3 označuje dům s částečně zahloubenou podlahou (tj. má k tomu i nadzemní stěny, na rozdíl od zemnice, která má stěny kompletně pod zemí).
Pravěká sídla na místě dnešní křižovatky
V roce 1992 byla objevena zajímavá lokalita v místech dnešní mimoúrovňové křižovatky nad dálnicí D3. V té době zde proběhl tzv. předstihový výzkum Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, vyvolaný stavbou kanalizace. Archeologové odkryli 50 sídlištních objektů ze starší, střední a mladší doby bronzové a z mladší doby hradištní (11. – 12. století). Ojediněle zde byly zachyceny i nálezy z pozdní doby halštatské a pozdní doby laténské. V letech 2018 a 2019 pak na tomto místě proběhl rozsáhlý záchranný archeologický výzkum, který byl vyvolán uvedenou stavbou mimoúrovňové křižovatky a dálnice D3. Podařilo se zde potvrdit existenci velkého polykulturního sídliště, kde lidé pobývali s přestávkami přes 4000 let – zejména pak ve starší době bronzové (2000 – 1600 př. Kr.), starší době železné (halštatské, 800 – 450 př. Kr.) a v závěru raného středověku. K nejdůležitějším objevům patřily dva zahloubené domy, tzv. polozemnice. Jeden z nich byl pravděpodobně tkalcovskou dílnou z doby halštatské.
Obr. 2) Část depotu z roku 2014
Největší naleziště
Další důležitý objev byl učiněn v roce 2014 při archeologickém dohledu skrývky pro nové rodinné domy na rozhraní katastrů Starých a Nových Hodějovic. Jedná se o mimořádný soubor kovových artefaktů, který lze datovat do počátku mladší doby bronzové, tj. do období cca 1300 – 1100 př. n. l. Jde o hromadný nález (depot), jehož celková hmotnost převyšovala 30 kg, což představuje největší jihočeský depot z doby bronzové a je důkazem metalurgické činnosti v blízkosti místa nálezu. Původ měděné suroviny je prokázán v Alpách, a to hned ze tří odlišných ložisek – jednoho z oblasti Mitterbergu u Salcburku, druhého v severní Itálii a třetího až v západošvýcarském kantonu Valais.
Depot z místa výstavby rodinných domků mezi Novými a Starými Hodějovicemi
Depot nalezený v roce 2014 na rozhraní katastrů Starých a Nových Hodějovic obsahoval celkem 17 zlomků bronzových výrobků (1 zlomek nože, zlomky srpů, jehlic, náramků a objímky), 215 měděných slitků a větší množství drobné drti slitků.
Další články z této rubriky:
Kde starým předmětům vracejí původní krásu
Jak se dostanou rozbité archeologické nálezy z lesa až do vitríny Jihočeské muzea? Co se děje s předmětem, když se stane sbírkovým e... Více informací