Osobnosti

Podnikat jsem začal náhodou, zakoupením mobilu

ŘÍKÁ PETR MAROŠ, PODNIKATEL A NÁMĚSTEK MAGITRÁTU

Autor: Jan Cempírek Foto: Petr Zikmund

Středobodem světa Petra Maroše je energie. Ta vlastní mu umožňuje stíhat práci podnikatele a náměstka magistrátu s časem pro rodinu. Energii jako takovou uchovává jedna z jeho firem v bateriích a věnuje se jí i v dozorčí radě teplárny.   

Když se někdo zeptá vašich synů - co dělá táta, jak mu kluci odpoví?
Ještě vloni říkali, že táta podniká. Teď, že pracuje na radnici.


A jak odpovídáte vy sám? Přeci jenom jste spolumajitelem několika firem, zároveň pracujete ve vedení města. Co uvádíte do kolonky zaměstnání?
Píšu stále podnikatel. V posledních komunálních volbách jsem byl sice zvolen na radnici, jenže politik má z principu omezenou životnost. Změní se klima ve společnosti, názory voličů a i když jste úspěšným, po nových volbách se situace obrátí a místo vás přijde někdo jiný. Proto považuji za stavební kámen své kariéry podnikání.


Jak jste se k podnikání dostal?
Za vše může můj první mobilní telefon. Pořídil jsem si ho jako vysokoškolský student v roce 1997. Tehdy bylo vlastnictví mobilu pro „budějovického studenta“ ještě docela neobvyklé. Ale pro mě to byla výhra. Začaly mě totiž kontaktovat firmy, které najímaly brigádníky. Ty firmy nechtěly honit brigádníky po pevných linkách, ale chtěly je najímat „hned teď“. Brzy jsem získával ty nejlepší brigády, navíc je začal zajišťovat i pro spolužáky. Pochopil jsem, že mít mobil má smysl. Využil jsem pak náhodné nabídky, začal na koleji mobily prodávat a servisovat, a po studiích jsem pak převzal i krámek v Široké ulici.

Maros modra

Prodával jste sám, nebo jste už měl zaměstnance?
Začal jsem za pultem. Bylo to ale časově náročné. V podstatě jsem byl stále v obchodě. Proto jsem nabral svého prvního zaměstnance v životě. Byl to  kluk, který mobilní telefony opravdu miloval. Měl co půl roku nový model, pořád do krámku chodil, a když jsem mu nabídl práci, byl skutečně nadšený.


Tím jste podnikání definitivně rozjel?
Ano. Souběžně s obchodem jsem vlastnil polovinu tanečního klubu Zeppelin na náměstí. Byli jsme nájemníky v městském domě, a tak byl pro mě klub impulzem, abych se začal zajímat o regionální politiku.


Čím byla politika pro mladého kluka těsně po škole zajímavá?
Pochopil jsem, že když máme klub v městském domě, je třeba s městem i komunikovat. Do té doby jsem magistrát vnímal jako nezajímavý úřad. Najednou jsem si ale uvědomil, že ten  úřad mi může třeba vypovědět smlouvu, že úřad rozhoduje, zda budeme mít předzahrádku a podobně. Začalo mě zajímat, jak vlastně pracuje. Po narození prvního syna jsem se rozhodl skončit s klubem, abych měl více času pro rodinu. A vyhrál jsem konkurz na finančního analytika města, což byla práce, na kterou jsem měl odpovídající inženýrský titul.


Ale na podnikání jste nezanevřel.
Kdepak. Po kratší době na magistrátu a pak několikaleté práci pro krajský úřad mi začalo podnikání chybět. V roce 2012 jsem se naplno k podnikání vrátil, a to firmou Revispol. Ta dělá potřebné periodické revize.  


Už v té době jste začal přemýšlet i o nabídce baterií a vaší nejúspěšnější firmě OIG Power?
Ano, společně s dnešním hejtmanem Martinem Kubou a dalšími kolegy jsme vymysleli něco, co má obrovský náboj. Solární boxy, firmu OIG Power. Myšlenka byla a je jednoduchá – proč  vracet do sítě elektřinu, kterou si vyrobíte doma díky vlastním solárům? Není lepší si nabíjet svou baterii a tu pak využívat, když slunce přestane svítit?


Byla tato myšlenka hned úspěšná?
Kdepak. Jako úplná novinka byla pro lidi dost neuchopitelná. Poptávka rostla pomalu. Sice jsme získali zajímavé klienty jako třeba zpěváka Ondřeje Hejmu nebo biatlonistku Gabrielu tehdy ještě Koukalovou, ale celkově to lidé příliš neřešili. Vnímání se zlomilo až v létě loňského roku. Najednou nastal v souvislosti s energetickou krizí ohromný boom poptávky po bateriích. Jenže víte co. Zní to jako klišé, ale mně na tom baví stejně nejvíce fakt, že jsou naše baterie lidem užitečné.


Vy máte k energii zkrátka blízko. A to v jakékoliv podobě. Od komunálních voleb jste v dozorčí radě Teplárny České Budějovice. Co si mám pod tím představit?
Na magistrátu odpovídám za provoz teplárny a v teplárně naopak zastupuji magistrát jako majoritního akcionáře. Osobně ji považuji za jistotu pro občany. Jako městská firma je teplárna pro obyvatele dobře čitelná. Cenu tepla znají lidé dopředu a protože je to městská firma, bude se vždy snažit, aby teplo bylo za přijatelnou cenu.


Jaká témata čekají teplárnu k řešení letos?
Do středu zájmu se dostává ZEVO Vráto. Nebo-li zařízení na energetické využití odpadů splňující nejpřísnější ekologické a energetické předpisy. Jako každý projekt má své příznivce a odpůrce a proto budeme o ZEVO informovat pravidelně a co nejsrozumitelněji. Hlavní událostí tohoto roku je připojení města na horkovod z Temelína, kdy na podzim by měla začít proudit bezemisní tepelná energie do teplárenské rozvodné sítě. Byl jsem kdysi na samém začátku projednávání podmínek se společností ČEZ a jsem velmi rád, že budu osobně i u zahájení provozu. Z horkovodu získá teplo celá třetina města, to je skvělá zpráva.
---

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.03. 2023

Petr Maroš (46 let)


Podnikatel, první náměstek magistrátu, regionální politik ODS. Rodilý Plzeňák se do Českých Budějovic dostal v době studií na Zemědělské fakultě JČU (obor ekonomie). Živnostenský list si pořídil ještě na vysoké škole. Spoluzaložil a stále se účastní rozvoje několika firem. Je členem dozorčí rady Teplárny ČB. Jeho koníčkem jsou kolektivní sporty. Se svou manželkou vychovávají dva syny.

Maros bily


Další články z této rubriky:

Žiju, a baví mě to čím dál víc

Celých 25 let byl Jiří Boček ředitelem Budějovického Budvaru. Pivovar pod jeho vedením čtyřnásobně zvýšil výstav a stal se největším e... Více informací

Jídlu v gastrosoutěži se musí vymyslet dobrý příběh

Představujeme nejmladšího a zároveň netypického hosta v naší „kariérní“ rubrice. Je jím středoškolák Jan Bauer. O své budoucí profesi ... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: