Marku Vochozkovi bude letos 43 let. Už ale deset roků vede Vysokou školu technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích. První čtyři jako rektor pověřený, zbylé jako řádně jmenovaný. Před sebou tak má ještě dva, než mu 31. 12. 2020 skončí druhé funkční období v čele jediné jihočeské Techniky.
Nejdříve gratulace k titulu profesora, tedy nejvyšší akademické hodnosti, který jste převzal v prosinci. Za jakou vědeckou disciplínu to bylo?
Jako ekonom se dlouhodobě zabývám výzkumem a využitím umělé inteligence v podnikové ekonomice a podnikových financích. Takže titul profesora jsem získal v oboru Ekonomika a management na návrh vědecké rady Vysokého učení technického v Brně.
Co si za umělou inteligencí představit?
Věnuji se umělým neuronovým strukturám, které napodobují fungování mozku. Ten je specifi cký tím, jak efektivně dokáže pracovat. Umělé neuronové struktury dokážou zvládnout velké množství dat, pracovat s neúplnými soubory dat a nabídnout poměrně jasné výsledky. Jejich nevýhodou může být zjednodušení reality, může to být přetrénování sítí, kdy se opticky tváří výsledek jako správný, ve skutečnosti je však nepoužitelný, a do jisté míry pak absentující přesný algoritmus výpočtu. Nicméně dosahují zajímavých výsledků, často prokazatelně lepších než konvenční statistické metody. S kolegy využíváme neuronové sítě k úlohám klasifi kačním, shlukovacím a k vyrovnávání časových řad. Můžeme predikovat výsledky podniku a využijeme je tedy při sestavení fi nančního plánu, vývoje vybraného sektoru národního hospodářství, můžeme odhadnout ceny akcií, kurzy měn a podobně. Jejich využití ale vidím i ve výrobě. Můžeme je použít pro optimalizaci podnikových procesů, zefektivnění chodu fi rem a eliminaci podnikatelských rizik.
Ve třiatřiceti jste převzal řízení školy, v sedmatřiceti se stal docentem, po čtyřicítce profesorem. Jak jste se s tím vším vypořádal?
Osobně to vše vnímám jako postupné kroky na cestě, kterou jsem se vydal. Chtěl bych, aby naše vysoká škola byla vnímána jako silná, kvalitní a velmi perspektivní vzdělávací instituce nejen v Jihočeském kraji, ale v celé ČR. To chápu jako svůj velký osobní cíl. Naplnění dílčích cílů beru v duchu slov Hermanna Hesse, že cíl, jehož bylo dosaženo, již není cílem.
Jak se mění postavení školy?
VŠTE jako veřejná vysoká škola byla založena v roce 2006 a já na ni nastoupil o dva roky později jako odborný asistent Katedry ekonomiky a managementu, takže jsem už vlastně pamětníkem. Tehdy měla minimum zaměstnanců i studentů, fungovala v pronajatých prostorách, nikdo ji neznal. Nyní máme 4500 posluchačů v magisterských i bakalářských oborech, nové laboratoře, přijíždí k nám studenti ze zahraničí a spolupracujeme s 1500 podniky a fi rmami při zajišťování odborných studentských praxí. Prostě, VŠTE je stabilní veřejnou vysokoškolskou institucí, schopnou reagovat na potřeby pracovního trhu a vychovávat kvalitní techniky a podnikohospodáře pro podniky nejen v jižních Čechách.
Které roky v čele školy byly nejtěžší?
Jednoznačně rok 2010, kdy šlo škole o holou existenci. Kdy jen málokdo věřil, že útoky, kterým čelila, opravdu ustojí. Ale podařilo se a myslím si, že se ctí. Přesto na to období vzpomínám nerad. Věnoval jsem se více vyjednávání a odrážení útoků na školu než samotné práci – jejímu vedení, výuce a tvůrčí výzkumné činnosti.
Asi je zbytečné se ptát, které pak byly ty nejlepší…
Samozřejmě ty současné. Je za námi spousta práce. Vybudovali jsme nejen technické, ale hlavně velmi kvalitní akademické zázemí profesorů, docentů a odborných asistentů. Kdybych byl po maturitě, mohl si vybírat a bavily mě technické a ekonomické obory, chtěl bych studovat na VŠTE. Stále se zdokonalujeme a studenti to vědí. I v časech populačně slabších maturitních ročníků jsme neměli o studenty nouzi.
Čím si to vysvětlujete?
O zázemí školy jsem už mluvil. Máme atraktivní nabídku oborů ve strojírenství, dopravě, logistice, stavebnictví a ekonomice podniku. Od akademického roku 2020/21 k nim přidáme personalistiku, připravujeme akreditaci informatiky. Stále se vyvíjíme, neustrnuli jsme. Jestliže se prvních deset let vyznačovalo turbulencemi a extenzivním rozvojem, ve druhém desetiletí jsme si dali za cíl maximalizovat kvalitu pedagogické a tvůrčí činnosti. Věřím, že výsledkem bude akreditace doktorského studijního programu.
Co to v praxi znamená?
Chceme, aby naši absolventi byli schopni podávat odpovídající výkon hned po vstupu do zaměstnání. Chceme také, aby tvůrčí činnost ústila v konkrétní inovace v podnicích v podobě nových produktů nebo zkvalitnění výrobních procesů. I tady jsme v posledních dvou letech udělali obrovský krok kupředu.
Zmínil jste personalistiku. To je ten projekt, který jste před třemi lety řešil s Jihočeským krajem?
Neřekl bych přímo projekt, ale ano, jinak máte pravdu. V září 2016 jsme s hejtmanstvím podepsali memorandum a zavázali se, že budeme usilovat o akreditaci nového studijního oboru Řízení lidských zdrojů a personalistika. Pro bakalářský program se tak mělo stát v roce 2019, pro magisterský do roku 2020. Za dané situace, která kolem akreditací panovala a panuje, dotažení této myšlenky do konce považuji za úspěch. Lidské zdroje rozhodují o bohatství a rozvoji fi - rem a pro náš region to bude další plus.
Lze říct, v čem spočívá největší přínos školy pro region?
Přinesli jsme obory, které tu chyběly. Tím přišli i špičkoví odborníci – akademici, jejichž potenciál se uplatňuje i ve společných projektech s fi rmami jako je Motor Jikov Group, Viscofan CZ, GD Druckguss, Vy- VŠTE kres, nebo v pracovních skupinách, řešících konkrétní problémy s Jihočeským krajem a městem České Budějovice. Především ale vychováváme vysokoškolsky vzdělané strojaře, stavaře, dopraváky, logistiky, podnikohospodáře. To je budoucnost jižních Čech, jichž jsme plnohodnotnou součástí.
Chcete to ještě rozšiřovat, prohlubovat? Čím to je podmíněno?
Především chceme více vycházet vstříc poptávce pracovního trhu. Znamená to mimo jiné akreditovat informatiku, rozšířit nabídku oborů navazujícího magisterského studia a akreditovat i doktorský studijní program. Je to ale podmíněno poptávkou uchazečů o studium, personálním obsazením nově vznikajících studijních programů, vůlí ministerstva i podporou kraje, města a místních podniků.
Kde byste chtěl VŠTE jednou vidět? Jaká je vaše vize?
Chtěl bych, abychom vybudovali zázemí, které naláká i studenty z jiných zemí. Přejeme si, aby pětinu našich studentů tvořili ti ze zahraničí. To znamená postavit plánovanou kolej, kde stále čekáme především na součinnost ministerstva školství. Chystáme stavbu dalších laboratoří, kde už máme stavební povolení a tak dál. A chtěl bych, abychom jednoho dne získali v našich oborech právo konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem.
Komerční prezentace
Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.03. 2019
Okružní 10, 370 01 České Budějovice
www.vstecb.cz
Neplatí se zde školné
Nabízí Bc. v oborech:
Ekonomika podniku, Konstrukce staveb, Pozemní stavby, Strojírenství, Technologie dopravy a přepravy
Nabízí Ing. v oborech:
Logistické technologie a Konstrukce staveb
Celoživotní vzdělávání v programech BBA a MBA
Zacílena na praxi
97 % absolventů najde okamžité uplatnění na trhu práce
Přijímací řízení je bez zkoušek
Přihlášky elektronicky do 30. 4. 2019 na www. vstecb.cz
Sestavování rozvrhu podle preferencí studenta
Co se vám vybaví, když se řekne slovo Cupra? Můžete si vzpomenout například na latinské pojmenování mědi. Ale především je to označení... Více informací
Již více než 30 let patří k Českým Budějovicím neodmyslitelně firma Milan Král, odborník na mobilitu. V jejím sídle vozů Mercedes-Benz... Více informací