Alšova jihočeská galerie, ve spolupráci s Museem HR Giger ve švýcarském Gruyères, Carmen Maria Giger a sběratelem Marco Witzigem, připravila v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou výstavu švýcarského umělce HR Gigera, malíře, sochaře a návrháře. Ten je známý především jako stvořitel uměleckého směru s názvem biomechanický surrealismus a filmového monstra Vetřelec. Giger bývá označován za největšího vizionáře mezi umělci 20. století. Stylově vyšel ze surrealismu, jehož formu naplnil postkatastrofickou skepsí i existencialismem, který přinesly obě světové války.

HR Giger, 1978 (foto - Mia Bonzanigo)

Název výstavy Metamorphoses (Proměny) reflektuje nejen vlastní umělcovu různorodou tvorbu, ale také jeho kresby, které jako ctitel Franze Kafky vytvořil na základě slavné povídky Proměna. HR Giger byl jinak velkým ctitelem českoněmecké literární scény a byl kromě Kafky fascinován magickým světem Gustava Meyrinka.

Nejvýrazněji byl nicméně s českým prostředím konfrontován prostřednictvím světově proslulého psychiatra a spisovatele Stanislava Grofa, který ve své knize Vizionářský svět HR Gigera popisuje pozitivní poselství o univerzální spiritualitě. V této knize Stanislav Grof ukazuje, jak umělci-vizionáři ztvárňují ve svém umění současné porodní trauma světové duše, a také jak umělec skrze umění vytváří nový kontext pro nahlížení a docenění vizionářského umění a v jeho schopnosti nás probouzet.

 Passagen-Tempel (Eingangspartie)

Výstava Metamorphoses představuje Gigerovu tvorbu v co nejširším kontextu. Vystaveny jsou četné kresby, airbrushové obrazy a plastiky. Nechybí ani výběr jeho ikonických realizací Necronomicon, jež uchvátily amerického režiséra Ridleyho Scotta, pro něhož Giger navrhnul ikonického Vetřelce, za kterého byl v roce 1980 oceněn Oscarem za nejlepší vizuální efekty.

Nepochybně se jedná o velkorysou přehlídku tohoto jedinečného umělce, která je svým rozsahem (na více jak devíti stech metrech čtverečních) jeho doposud největší výstavou realizovanou ve střední Evropě.

K výstavě vznikl katalog v grafické úpravě Jany Vahalíkové, která je také autorkou vizuálu výstavy.

 Passagen-Tempel (Leben)

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.06. 2023