Publicistika

Jak se žije… ve Čtyřech Dvorech

Autor: Antonín Pelíšek, foto: Petr Zikmund

Srdce budějovické městské části Čtyři Dvory tepe pod hlavní Husovou ulicí. Přibližně od kapličky až po zastávku U Parku bývala ještě před sto lety náves, na které se odehrával společenský život. Dnes je to místo pro život 35 tisíc obyvatel, je tu univerzita, výstaviště, leží zde tři velká sídliště, divadlo, domovy pro seniory, sportoviště. Místo má svoji zajímavou historii a legendy.


Bydlet ve „Čtyráku“ je dnes terno. Místní stavební parcely jsou silně nedostatkovým zbožím, lidé nacházejí v domovních schránkách nabídky na odkoupení nemovitosti. Developeři zde hledají starší domy, aby na jejich místě postavili nové. Co sem všechny táhne? „Takové místo jsme v Budějovicích hledali víc než rok. Pročítali jsme inzeráty, jezdili po okolí. Nejdřív jsme zvažovali stavbu rodinného domu někde na okraji města. Vybírali jsme hlavně klidné prostředí, dostupnost dopravy, škol, obchodů, prostě blízké služby a vybavení,“ říká Miroslav Kroupa, jehož čtyřčlenná rodina opustila před sedmi lety velký byt v Praze- -Bubenči a rozhodla se pro jižní Čechy, kde má příbuzné.

Kroupovi nakonec koupili starší rodinný dům ve čtyřdvorské zahradní čtvrti nedaleko bývalých kasáren a objekt ze šedesátých let minulého století rekonstruovali. Nebylo to zrovna nejlevnější, ale nelitují. Kolem domu je malá zahrádka se skleníkem a ovocnými stromky. Obě jejich děti sportují, dvanáctiletý Ondra chodí na atletiku do místního sokola, sedmnáctiletá Aneta hraje závodně volejbal. Jak tvrdí, našli tu, co chtěli. Když k nim přijede návštěva z Prahy, takové bydlení jim závidí.

„Podobné vybavení jsme v Bubenči zdaleka neměli. Všechno je tady blízko, dostupné pěšky. Zastávka trolejbusu je sto metrů, kousek od nás Stromovka, les. Chodíme běhat k Vrbenským rybníkům, můžeme po okolí jezdit na kole. Ulice kolem se zklidnily po otevření spojky ze sídliště Vltava na Máj,“ doplňuje Monika Kroupová.

Podobně mluví i další obyvatel, českobudějovický zastupitel Jaromír Talíř. Od roku 1977 žije na konci sídliště Máj, kam se přestěhoval ze sídliště Vltava. „Do lesa to máme pár kroků, dokonce blíž než na chalupě. Je tu i kostel s novými zvony, vše potřebné je na dosah. Jediným problémem na sídlištích je parkování, ale ten je dnes všude. Před čtyřiceti lety se s takovým nárůstem aut jaksi nepočítalo,“ poznamenal Talíř.

Přednost má bydlení

Zatímco v minulosti se bydlení soustředilo hlavně na levou stranu Husovy ulice pohledem od Dlouhého mostu, podle nových plánů bude bytová zástavba pokračovat i na její pravé straně. Své o tom ví hlavní architekt města Jan Němec, který ačkoliv žije v Praze, ve Čtyřech Dvorech jeden čas bydlel. „Ve spolupráci s Výstavištěm se plánují na této straně bytové domy podobně, jako teď vznikají v lokalitě U Kapličky. Od kapličky povede až k Branišovské ulici zelený pás stromořadí, provoz na této komunikaci chceme zklidnit,“ nastiňuje Jan Němec.

Ale vize míří ještě dál. Nové bytové domy podél Výstaviště propojí kolmo přes Husovu ulici nové ulice. Od Branišovské ulice, kterou čeká rozsáhlá rekonstrukce a stavba cyklostezky, překlene areál výstaviště visutá lávka pro pěší a cyklisty. Překoná Vltavu a vyústí v prostoru Starého města (vizualizace je na str.20, pozn. red.). Před univerzitním městečkem vznikne klidová zóna na způsob náměstí. Utopie, nebo blízká budoucnost? Obyvatelé těmto plánům věří. „ Záleží na penězích,“ poznamenal architekt Němec.

Pro developery je nejvíc atraktivní celá levá strana Vltavy. V současné době sílí jejich tlaky na využití pozemků poblíž kruhové křižovatky u Globusu, odkud má vést na druhou stranu řeky silnice zvaná Severní spojka. Mimo plánované přemostění u Globusu je stále ve hře stavba dalšího mostu v koridoru od lokality U Trojice k ulici Boreckého poblíž Teska.

Kromě tří největších panelových sídlišť rozvíjejících se od 60. let minulého století jsou pro Čtyři Dvory typické zahradní čtvrti, které se postupně zastavují rodinnými domy. Bydlením mezi stromy se měla stát lokalita po bývalých kasárnách, kterou v roce 1998 dostalo bezúplatně od státu město. Plán postavit tu jakousi zahradní čtvrť s vilkami, náměstím a občanským vybavením ale padl, když radnice nezískala finanční podporu od evropských fondů. Prozatím tu vznikají domy s malometrážními byty, které jsou podle makléřů nejvíc žádané. Rodinné vilky nebo bytové domy rostou také v západní části na Zavadilce, za areálem Akademie věd ČR a na Švábově hrádku. Mezi důležité vybavení, které každá městská část nemá, patří polikliniky, lékařské domy nebo domovy pro seniory. Dva jsou pro klienty s Alzheimerovým syndromem. Po roce 1990 zde vzniklo unikátní centrum pro děti s handicapem Arpida, kousek od něho je připravený pozemek pro stavbu hospice. Stavbu podle návrhu spoluautora pražského Tančícího domu Vlado Miliniče se snaží probudit oblastní spolek Českého Červeného kříže, bohužel město ani kraj ji nechtějí podporovat.

Desátým rokem mají Čtyři Dvory také vlastní divadelní scénu v Divadle U Kapličky, kterou využívá ochotnický spolek J. K. Tyla. „Čtyři Dvory jsou jedinou budějovickou částí, mimo centrum, která má vlastní divadlo,“ připomíná vedoucí odboru kultury radnice Iva Sedláková.

Místní legendy

Přes rychlost změn Čtyř Dvorů zůstávají v jejich geniu loci střípky nostalgie, kterou dnes vnímají už jen pamětníci. Vzpomínají na to, jak lokalitu obtáčely rybníky sloužící jako koupaliště nebo kluziště. Své začátky si občas připomene hokejová legenda a držitel tří Stanleyových pohárů za Edmonton Oilers Jaroslav Pouzar. Před zápasy na čtyřdvorských zamrzlých nádržích musel jako kluk s kamarády nejdříve kluziště očistit šornami a vyznačit mantinely hřiště.

„První hokejové kroky jsem dělal ve Čtyráku na zamrzlém Bagru nebo na sádkách, kde jsem jeden čas bydlel. Vzpomínám, jak jsme se tam denně proháněli s kamarádem Pavlem Dvořákem, který měl přezdívku Kasper,“ líčí Pouzar.

Také Pouzarova pozdější hokejová kariéra měla začátky ve Čtyřech Dvorech. Než zakotvil v HC Motor, hrál jako starší žák za Pionýrský dům na kluzišti za Dlouhým mostem vedle Lannovy loděnice.

Ačkoliv dnes bydlí Pouzar v jiné části města, na své mládí ve Čtyřech Dvorech navázal stavbou hokejového centra při ulici Evžena Rošického na bývalém tankodromu. Jeho ideou je dostat na led začínající hokejisty a amatéry v duchu sportem proti drogám, hazardu a šikaně.

Hokej je dneska drahý. Je hodně talentovaných kluků, kteří na vybavení a tréninky nemají. Chci jim pomoct,“ připomněl Pouzar svoje školní léta.

Na staré časy se snaží navázat i několik původních hospod a restaurací většinou kolem Husovy ulice. Jedna z nich - budova bývalého hostince U Slovanské lípy - je dokonce zapsaná na seznamu kulturních památek. Z doby zašlé slávy už ale nežije. Dnes je zde restaurace Valmer, která se zaměřuje na přípravu tradičních pokrmů středoevropské a středomořské kuchyně, avšak v moderním pojetí. V jídelníčku host najde například hovězí svíčkovou Rossini nebo krevety na víně a česneku, ke kterým si může objednat třeba francouzské či italské delikatesy. Naproti tomu na klasické utopence, tlačenku, salám s cibulí nebo guláš si mohou lidé zajít do oblíbené hospůdky U Nezmara ve Studentské ulici. Scházejí se tu pospolu jak studenti, tak sportovci či zaměstnanci nedaleké univerzity nebo místní obyvatelé. Majitelem je zdejší rodák Zdeněk Marek. „Už ani nevím, jak se na ten název přišlo, ale nejspíš ho vymysleli sami hosté,“ vzpomíná na začátky před pětadvaceti lety hostinský Marek. Hostinců je ve Čtyráku však opravdu mnoho. Kdybychom zůstali jen kolem Husovy ulice, tak mezi patrně nejstarší hospody zde patří známé restaurace Na Zahrádce, původně U Jerhotů nebo U Flíčků.

Jinou čtyráckou legendou je i čtyřicetihektarový areál Výstaviště zprovozněný poprvé v roce 1960. Před 59 lety zde návštěvníci žasli nad produkcí dokumentárního fi lmu nazvaného 15 let od osvobození a promítaného současně na osmi plátnech technologií polyekran. Tou Československo ohromilo v roce 1958 hosty veletrhu Expo v Bruselu.

A zajímavým centrem místního života je v posledních třech desetiletích i kostel sv. Vojtěcha, kam se v roce 1990 nastěhovala komunita salesiánů. Po vzoru zakladatele řádu Dona Bosca se zde salesiáni věnují dětem a mládeži. S jejich příchodem se rozezněly i dva nové kostelní zvony darované zvonařem Rudolfem Pernerem, když ty staré kdysi padly za oběť válečného zrekvírování. Obyvatelé Čtyř Dvorů si už na jejich hlas znovu zvykli. Oznamují poledne a začátky bohoslužeb.

Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.06.2019

VÍTE, ŽE…

  • Čtyři Dvory tvořilo v roce 1713 několik dvorů s 50 obyvateli. V roce 1850 se staly obcí. Před 2. světovou válkou měla 4 200 obyvatel, dnes tu žije 35 tisíc lidí, což je velikost většího okresního města.
  • Počet obyvatel zvyšuje Jihočeská univerzita založená v roce 1991. Má 10 až 13 tisíc posluchačů. Před ní tu byla od roku 1960 Vysoká škola zemědělská.
  • Podle sčítání dopravy na Husově ulici z února 1927 zde projelo za den 373 motocyklů a kol, 126 nákladních aut, 208 koňských povozů, 66 osobních aut a prošlo 5 100 chodců.
  • Mezi lety 1958 a 1969 jezdil po čtyřkilometrovém okruhu ve Stromovce dětský vláček. Takzvaná Pionýrská dráha měla deset malých vagonů, nádraží, tunel a dopravní značky.

Další články z této rubriky:

Herecké domy ve stylu Třetí říše

Herecké domy ve stylu Třetí říše

Nacistická architektura hledala náměty v antické, egyptské, babylonské i neoklasické architektuře. Využívala monumentalitu, přehnané m... Více informací

Otevření sklepů v oblasti Wachau

Otevření sklepů v oblasti Wachau

Jelikož je vinařská oblast Wachau z Českých Budějovic lépe dostupná než například Morava, není se čemu divit, že se tu první víkend v ... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: