Publicistika

Kam chodí správní šplhouni

MÍSTO KINA JAS JE LEZECKÁ STĚNA

Autor: Pavel Kortus, foto: Petr Zikmund

Pamětníci, kteří kdysi chodili do pamětnického kina Jas na romantické filmy, by se asi divili, jak se změnily prostory někdejšího kinosálu. Místo slavných herců, kteří se proháněli na stříbrném plátně, zde teď šplhají sportovci všech generací po umělé lezecké stěně.


S nápadem předělat někdejší biograf na lezecké centrum přišel před deseti lety Cyril Kratochvíl. „Napadlo mě, že ten prostor je už dlouho nevyužitý. Mluvilo se o tom, že by zde mohlo vzniknout vietnamské tržiště. Lezecká stěna mi přišla jako lepší nápad,“ usmívá se.

Celý objekt, včetně oblíbené restaurace Vatikán, patří českobudějovickému Orlu, který zde měl tělocvičnu. „Ta zůstala, ale ve zbývajících prostorách jsme vybudovali centrum sportovního lezení. Bývalo zde kino, takže výška nebyla úplně ideální, ale přes osm metrů to bylo, takže smysl to celkem dávalo,“ vzpomíná Kratochvíl na dobu před deseti lety.

On sám začínal lézt v salesiánském centru ve Čtyřech Dvorech. „Byl to pro mě koníček. Vybudovat stěnu na Lannovce mi přišlo jako velká výzva. Nebylo to samozřejmě vůbec jednoduché. Jednalo se o velkou investici, na kterou nebylo lehké sehnat finance. A také zajistit, aby vše fungovalo tak, jak má. Ale povedlo se a jsem rád, že tady stěnu máme,“ chválí si.

V Českých Budějovicích se jedná o největší sportoviště svého druhu. „Malé stěny jsou ještě v bývalém kině Vesmír a ve Čtyřech Dvorech. V kraji jsou větší v Písku a v Sezimově Ústí,“ vypočítává Kratochvíl.

Ve městě pod Černou věží je o sportovní lezení obrovský zájem. „V sezoně bych se nebál říct, že je stěna stoprocentně využita. Denně ji využívají dva až tři kroužky dětí a také dospělí,“ chválí si provozovatel centra. Lezecká sezona je nejintenzivnější na podzim a v zimě. „Spousta lidí se naučila chodit místo do posilovny nebo fitness centra k nám. Zasportují si v příjemném kolektivu. Je to fajn,“ přikyvuje Kratochvíl. „Na jaře a v létě se návštěvnost vždycky sníží, protože většina vyrazí sportovat do přírody.“

Oddíl sportovního lezení Lanovka ČB má úctyhodných 170 členů. „Pořádáme závody pro děti i pro dospělé. Horolezecký svaz v tomhle směru prakticky nefunguje, takže jsme sami zorganizovali Jihočeský pohár pro děti. První kolo se uskutečnilo v Sezimově Ústí a zúčastnilo se sto dětí. Bylo to perfektní a už se těšíme na kolo druhé, které hostíme v lednu my,“ informuje Kratochvíl. „Závody pro děti se jinak prakticky nekonají. Proto jsme se rozhodli, že si je uspořádáme sami. Máme šikovné kluky ve věku kolem patnácti let, kteří už musejí závodit s dospělými, protože pro jejich kategorii žádné soutěže nejsou.“

K největším nadějím patří v Orlu Sebastian Mašek a Štěpán Děták, mezi dospělými pak Lukáš Hammerschmied, jenž se několikrát dokázal probojovat i do finále závodů Českého poháru.

Sportovní lezení prožívá u nás i ve světě obrovský boom a v roce 2020 se poprvé objeví dokonce na olympiádě v Paříži. „Před deseti lety byly stěny na úplně jiné úrovni než teď,“ přikyvuje šéf klubu. Velké jméno udělal mladému sportu český reprezentant Adam Ondra, jenž patří do absolutní světové špičky. „To určitě. Adam propagaci lezení pomohl strašně moc. A také fakt, že budeme na olympiádě. Nyní je daleko větší podpora ze strany státu. Vyvíjí se to neuvěřitelnou rychlostí. Do dříve malého sportu se vkládá profesionalita. Všechno funguje úplně jinak než před lety,“ všiml si Cyril Kratochvíl.

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.12. 2018

LEZENÍ V BUDĚJOVICÍCH

Počet lezců v Č. Budějovicích: 800 (orientační odhad).
Otevírací doba v centru na Lannovce: od 13 do 23 hodin.
Vstupné: od 120 Kč/dospělý.
Počet úchytů na největší stěně: 5000.
Nejúspěšnější budějovický závodník: Tomáš Binter - vicemistr republiky a trojnásobný vítěz Českého poháru v lezení na obtížnost


Další články z této rubriky:

Fenomén - budějovičtí Bulhaři a jejich zahradnictví

Budějovičtí Bulhaři

Bulharsko má hlavně současná střední generace spojené s rekreací na písečných plážích Černého moře, pro mnohé ... Více informací

Tři sta let významných vodárenských staveb

Baroko bylo dobou velkých technických inovací. Také v českých zemích byla voda velmi důležitým prvkem nejen v každodenním životě, ale ... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: