Publicistika

Jak se žije… v Rožnově

Autor: Jan Cempírek, foto: Petr Zikmund

Z centra je sem pěšky tak daleko, že si večer rozmyslíte, jestli si necháte ujet poslední autobus. Rožnov. Budějovická čtvrť, která byla dlouho samostatnou vsí. Zatímco pro neznalce je jednou dlouhou ulicí obklopenou nízkými domy, pro místní je Rožnov hlavně skvělým místem k životu. Klid, sportoviště, hospůdky a dobré sousedské vztahy. „Připadám si skoro jak na chatě a ne ve městě,“ říká Jana Mandíková. Kdo z vás to má, dalo by se dodat.


Rožnov je o dva roky starší než České Budějovice. Připomínán je již v roce 1263 a místní jsou na tento letopočet hrdí. "Víte, proč Rožnov vznikl dříve než Budějce?" ptá se řečnicky v hospodě Na spojce štamgast Jindřich Maryschka a sám vzápětí odpovídá. "Oni naši předci nebyli vůbec hloupí. Nejdříve postavili domy mezi řekami na tak vyvýšeném místě, aby je neohrozila povodeň. Ať přijde voda z Vltavy nebo z Malše, vylije se vždy do polí." Rožnovský patriot tak naráží na fakt, že řeky sice bývalou samostatnou obec obklopují, ale opravdu ji neohrožují. Možná i tyto historické a zeměpisné skutečnosti přispěly k tomu, proč má Rožnov v Budějovicích dodnes tak trochu zvláštní postavení. Je sice pevnou součástí města, ale zachoval si svou vlastní atmosféru a ducha.

Srdce starého Rožnova

Původní a nejstarší část bývalé obce je okolo náměstí Bratří Čapků. Z dřívějšího centra dění je dnes ale téměř pustá periférie. Linky MHD zde už nekončí jako dřív, míří k nedalekému Novému centru Rožnov. Také většina aut nezastavuje, jen kolem projíždí po rušné Lidické třídě. Místo tak oživuje pouze denní restaurace U Kropáčků. Přesto má náměstí i jednu novinku – nedávno zde přibyl semafor. A světe div se, zatímco jinde ve městě se kvůli dalším a dalším semaforům řidiči vztekají, ten rožnovský si místní pochvalují. „Vyjíždím pravidelně směrem od školy a s novým semaforem se doprava zklidnila. Hlavně ráno se nemusí dlouho čekat," říká Jiří Dvořák. Právě on má ale k bývalému centru Rožnova ještě hlubší vztah, než jen kdyby byl pouze projíždějící řidič. Už léta předsedá klubu železničních modelářů, a ti mají klubovnu v historickém domě sýpky na Lidické právě poblíž náměstí bratří Čapků. Modeláři se zde schází několikrát týdně. Dělají i výstavy, ale hlavně připravují nová kolejiště a tratě. „Teď máme velkou objednávku od města Borovany, vyrábíme pro městské muzeum model tratě z Budějovic do Velenic. Je to krásná práce, časově ale příšerně náročná," ukazuje předseda klubu na právě rozdělané borovanské nádraží. Návštěvníkům nový model představí koncem roku.

Utajené kouzlo Rožnova

Je-li běžnému Budějčákovi v Rožnově něco utajené, tak jsou to zákoutí okolo řeky Vltavy. Bývalé statky bohatých sedláků mají sice průčelí na Lidické třídě, ale na jejich druhé straně čeká úplně jiný svět. Selské dvory a zahrady se svažují k řece a toho, kdo se tu nevyzná, návštěva těchto míst hodně překvapí. "Když jsem přišla k rožnovské Vltavě poprvé, připadala jsem si jako ve Vančurově Rozmarném létu," líčí Martina Kořínková, která se nedávno nastěhovala do jednoho z blízkých domů. "Jsme zde ve městě, ale přitom na úplné vesnici. Občas se zde plaví koně a tak chybí snad jen husy a pasáčci z Ladových obrázků," usmívá se nová Rožnovanka. O prázdninách bývá cvrkot zejména u zdejšího jezu. Mezi zahradami a řekou je asi třímetrový travnatý pruh, kam se v létě chodí místní slunit. Rozprostřou ručníky a pokrývky, vezmou si knížku a každou chvíli se skočí osvěžit do proudu Vltavy. Ta je zde široká, čistá a pro plavání "akorát" hluboká. I když místo znají především domácí, své příznivce má i mezi nerožnovskými. "Bydlím v úplné jiné části města, ale sem se jezdím koupat nejraději. Kdepak Malák, nebo U Špačků! Nejlepší koupání ve městě je v Rožnově," pochvaluje si Viktor Pechoč, který přijel k jezu na kole až z Palačáku. Za velmi krásné považuje zákoutí u řeky i starousedlík Miroslav Tampír. "Vždycky říkám, že Rožnov je nejlepším místem k bydlení v Budějovicích. Jsou zde řeky z obou stran a hlavně Vltava je skvělá," pochvaluje si.

Hospodské legendy

O tom, že v Rožnově to společensky žije, není pochyb. Svůj podíl má i poměrně hustá síť hospod, pivnic a občerstvoven všeho druhu. Některé z nich jsou svého druhu legendami. Jako v úvodu zmíněný hostinec Na spojce. "Mají zde tradiční Samson, a ten mi chutná. Když zde byl známý hostinský Evžen, mělo pivo správný říz. Pak kvalita kolísala, ale poslední dobou je to zase fajn," hodnotí štamgast Jindřich Maryschka. Nedaleko jeho stolu si mezitím začíná rozbalovat své nástroje trojice muzikantů. Na Spojku chodí hrát každé úterý a v jejich repertoáru jsou nejen klasické trampárny, ale i jazzové nebo popové písně. "Hrajeme hostům pro zábavu, dobrá muzika k hospodě patří, no ne?", usmívá se basák Rostislav Lounek. Že je Spojka muzikantsky zaslíbenou hospodou, si chválí i současný hostinský Honza Račák. "Přijďte ve čtvrtek nebo v pondělí. To je tady zase jiná parta, začínají čundráckými písněmi, přejdou na Olympic a podobný fláky," láká.

V hospodě pravidelně hrála i místní trampská kapela Bágl. Ta už ale změnila lokál, přesunula se do blízkého podniku U města Krumlova, kde to rozbaluje každou středu. Právě "Krumlov" patří mezi podniky, jejichž jméno znají lidé i za hranicemi Rožnova. Čepuje se zde Budvar a Pardál, hospoda je v trochu vyšší cenové hladině než okolní podniky, ale má to svůj důvod. "K nám chodí různé věkové kategorie, od maminek s kočárky přes dělnické party, až po úředníky po práci. Hospoda musí nějak vypadat, mít svou úroveň," říká majitel Martin Vlk. Za slunných dní je rušno hlavně na zahrádce pod lipami. U okýnka si můžete objednat něco ze zdejší vyhlášené kuchyně. Oblíbenou specialitou je hovězí steak obložený restovanou zeleninou. Za proutěným závěsem na zahrádce je bývalá koulařská dráha. „Obnovíme ji snad časem. Teď jsme investovali do interiéru a na kuželky se také dostane,“ říká majitel. Z mnoha dalších zdejších hospod stojí za zmínku ještě dvě - U Kropáčků v centru starého Rožnova, která se zaměřuje na obědy, na úplném konci Rožnova u bývalé točny pak hospoda U Burzona pojmenovaná podle přezdívky původního majitele - starého trampa Burzona.

Stará dobrá trafika

"Wie viel?" ptá se u trafiky v ulici J. Budešínského seriozní pán a bere si dvoje noviny a krabičku cigaret. Je něco před šestou hodinou ráno a trafikantka Libuše Martanová počítá útratu na 128 korun. Zákazník pokládá do misky 130 korun, řekne "richtig," nasedá do auta a odjíždí. Libuše Martanová se za ním usmívá: "Stálý zákazník, takový srandista, víte?" Trafikantka své klienty zná. Má Rožnov a jeho obyvatele v malíčku. Léta zde byla poštovní doručovatelkou a trafikantkou se stala až v důchodu. Provozuje jeden z posledních klasických novinových stánků ve městě. "Mám to už patnáct let. Syn mi zprovoznil kasu, dcera dělá účty a já jsem mezi lidmi. Na výdělek to moc není, ale já pracuju ráda," říká paní Martanová. Na odpočinek se nechystá. Nad vodou drží její stánek poloha v postranní ulici. Díky ní platí daleko nižší nájem než na hlavní třídě. Polohu bokem oceňují i zákazníci. Většina z nich dnes přijíždí autem, a tak jim vyhovuje slabý provoz. Přibrzdí, vyběhnou, koupí si noviny nebo cigarety a zase jedou dál. To by na Lidické udělat nemohli. Ale časy se mění nejen tím, že zákazníci mají auta. "Ubylo dětí. Dřív si koupily i něco na zub, to už dnes není. Mají ve škole automaty a hned vedle školy i nový obchod, chodí tam," všímá si trafikantka.

Nové centrum Rožnova

Vzrůstající počet obyvatel Rožnova a zejména výstavba rodinných domů na Děkanských polích zvýšily poptávku po službách pro obyvatele. Vloni se otevřela první část Nového Centra Rožnov. Zatím funguje nákupní centrum Billa nedaleko školy, jak připomněla trafikantka Martanová. Jednou prodejnou to ale nekončí. „Chystáme ještě několik dalších obchodů," říká developer Josef Nováček a přiznává, že inspiraci hledal spolu s architektem v Kanadě. "Přes dvacet let jsem projektoval nákupní zóny ve Vancouveru a okolí a věřím, že úspěšnou koncepci lze přenést i do zdejších poměrů. Také v Rožnově většina obyvatel obytné zóny přijíždí na nákupy auty, proto klademe důraz hlavně na pohodlí řidičů,“ říká developer. Nastiňuje pak vizi blízké budoucnosti, kdy k prodejně s potravinami přibudou další obchody. „Počítáme s kruhovým uspořádáním obchodů. Vznikne plnohodnotné centrum, kde budou auta schována na parkovištích vzadu a lidé budou moci procházet pohodlně z obchodu do obchodu," popisuje stavitel.

Nové Centrum Rožnov je blízko mateřské a základní školy. Živo je zde zejména před začátkem vyučování a odpoledne. „Patříme k největším školám v Budějovicích, výuku zde poskytujeme pro 660 žáků,“ uvádí ředitel školy Miroslav Kůs. Rožnovská škola se řadí mezi takzvané fakultní základní školy. To znamená, že sem chodí na povinnou praxi budoucí učitelé z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. „Pro provoz školy je sice přítomnost vysokoškoláků náročná, ale na druhou stranu je to ocenění naší práce s dětmi,“ říká ředitel.

Bytová zástavba

Zásadní podíl na současné tváři Rožnova má restituční zákon z roku 1990. Ten umožnil navrácení velké části rožnovských polností rodině původního majitele Jana Mikeše, někdejšího významného budějovického uzenáře a hoteliéra. Správy navrácených pozemků se ujal Mikešův vnuk, již zmíněný česko-kanadský developer Josef Nováček (viz medailonek). „Jsme tradiční budějovickou rodinou, a tak jsme vrácení majetku vzali jako příležitost k vybudování lokality, kde se budou její obyvatelé cítit dobře,“ řekl Nováček. Na pozemcích bývalých statků Mikešovy rodiny tak začala od roku 1998 vznikat nová obytná lokalita dnes známá jako Děkanská pole. V několika etapách zde developer postavil okolo 150 rodinných domů. Teď naplánoval výstavbu další etapy. Ta se ale nebude týkat jen obytných domů. Její část leží ve směru koridoru letiště v Plané, a proto vznikne v oblasti tolik potřebná klidová zóna.

„Je několik variant využití plochy. Architekti navrhli vznik příměstského golfového hřiště, mně by se spíše líbil park a městská zeleň,“ říká developer. Budoucnost území je tak zatím otevřená. Ale samotné téma leteckého koridoru patří mezi evergreeny v hovorech místních. „Jsou dva druhy koridorů, ten větší je pro případ vojenského letiště, menší pro civilní letiště. Uvidíme, jak to dopadne,“ říká Miroslav Tampír z Děkanských polí, který zažil v Rožnově i časy, kdy se kvůli vojenskému letišti musela v bytech zavírat drnčící okna. Provoz letiště si pamatuje i jiný obyvatel zdejší lokality - Pavel Mandík „Tehdy jsme letadla ani nevnímali. Jako kluci jsme spíš chodili řádit do polí, kde byly signální trojúhelníky pro MIGiny. Říkali jsme tomu ‚na terény‘ a mám na ty časy pěkné vzpomínky,“ říká. Jeho žena Jana doplňuje: „Jestli se otevře civilní letiště, tak snad moc velký provoz nebude. Já na bydlení v Rožnově oceňuji totiž hlavně klid. Za domem nám chodí srnky a v noci slyšíme žáby. Připadám si skoro jak na chatě a ne ve městě.“

Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.09.2018

PROČ NÁZEV ROŽNOV?

Jméno pochází pravděpodobně z německého Rosen/au, tedy niva (Aue) porostlá keři šípkových růží. Motiv růže odkazuje nikoliv na botanické poměry v místě obce, ale na zakladatelský rod Rožmberků. Jméno Rožnov se v archivech poprvé objevuje v zápisech z roku 1343, v němčině se však i nadále používal důsledně název osady Stradonitz.


Další články z této rubriky:

První znělkou budějovického rozhlasu bylo troubení z Čern...

Květnové události v Budějovicích
Před pět a sedmdesáti lety, 5. května 1945, odzbrojila skupinka Čechů na vysíla... Více informací

Herecké domy ve stylu Třetí říše

Nacistická architektura hledala náměty v antické, egyptské, babylonské i neoklasické architektuře. Využívala monumentalitu, přehnané m... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: