Publicistika

Když lyžníci měli slevu na vlak pod Smrčinu

BUDĚJOVICKÝ ČESKÝ SKI KLUB SE ZRODIL V HOSPODĚ U VOLPRECHTŮ ANEB

Autor: Petr Hudičák, foto: archiv Fotoateliér Seidel

Zimy začátkem dvacátého století byly v Budějovicích k nepřečkání. Když se začalo topit v kamnech, když parní lokomotivy zahalily nádražní čtvrtě dýmem z kotlů, trpěli obyvatelé města dýcháním těžkého, opravdu smradlavého vzduchu. Síra ze spáleného uhlí byla znát. Kdo mohl, odjížděl v zimě alespoň v neděli někam za město. Někteří vlakem ke Kleti, jiní dál na Šumavu. A zrodil se fenomén budějovického lyžování.


První lyžaři odjeli z Budějovic s lyžemi na Šumavu kolem roku 1910. Hlavní zlom ale nastal až roku 1912. Tehdy se po podzimní přednášce lyžařského průkopníka Arny Juránka sešla 12. prosince hrstka nadšenců v restauraci u Volprechtů, aby tam založila Český Ski klub. Jeho předsedou se stal architekt Hynek Kott a místopředsedou Dr. Karel Tůma.

Spolkoví nadšenci

Členové Ski klubu však nebyli jedinými lyžaři ve městě. Také místní Klub českých turistů podnikal časté výlety na lyžích. A ve stejné době jako Češi si založili svůj Ski klub i němečtí obyvatelé Budějovic. Za první světové války klubová činnost ustala. Řada sportovců musela na frontu, kluby měly i své první padlé. Po válce se spolky znova probudily. Emauzské louky u Dobré Vody, Kleť, okolí Rožmberka a celá Šumava čekaly na své lyžaře. Ti se tou dobou hlavně učili pohybovat na dřevěných prknech, na začátku jim stejně jako dnes stačil malý kopec. Nejdříve sjeli Kleť, později Smrčinu a Plechý, které byly dostupné vlakem ze stanice Nová Pec (tehdy Želnava). Právě pod Smrčinou vyrobil v roce 1890 lesník Karel Paleczek první lyže v Čechách a s kamarádem, učitelem Hartwigem Hrusou, zdolali v roce 1892 jako první na lyžích Smrčinu.

Budějovice - město lyžařů

Budějovice - město lyžařů Z odhadované tisícovky budějovických obyvatel, kteří zde v roce 1930 vlastnili lyže, byli tři čtvrtiny registrovány v obou Ski klubech (německý a český), nebo v lyžařských odborech tělocvičných jednot. Mnoho členů měl i lyžařský klub obchodu Brouk a Babka. Ve spolcích se členové nejdříve naučili na lyžích se pohybovat, zdatnější předávali zkušenosti a ti nejlepší začali na konci 20. let závodit.

Kultovní šumavská Smrčina

Závody se pořádaly především na svahu Plechý, ale zejména na Smrčině. Sem byl dokonce zaveden mimořádný lyžařský vlak. Funkcionářům klubu se podařilo vyřídit slevy jízdného, a tak pod Smrčinu přijelo jen z jednoho klubu na neděli okolo 100 lidí!

Mohli se ubytovat v okolí nádraží, ale mnozí došli nebo dojeli na saních do vesnic pod kopci. Spali v Huťském Dvoře, Josefově Dole, u Springerů v hájovně u Schwarzenberského kanálu a později v novém hotelu Pod Smrčinou. Nejvzdálenějším místem byl turistický dům na Holzschlagu, postavený v roce 1926 klášterem Schlägl. Zde se o hosty starala rodina Ludwiga Wösse, jehož manželka nabízela hostům vyhlášenou kuchyni dle vídeňského stylu. Do Holzschlagu museli turisté jet přes hranici a spali tedy v Rakousku, což pro ně ale bylo díky silné československé koruně finančně velmi výhodné. I proto zde probíhaly lyžařské výcviky českobudějovických středoškolských studentů, které vedl učitel Fritz Mink.

Romantika u Plešného jezera

Od roku 1923 měli budějovičtí lyžaři v zimě pronajatou Lucemburskou chatu u Plešného jezera. „V hlubokých lesích šumavských, pod vysokou stěnou Plešného jest skryta na břehu jezera Schwarzenbergská chata, kde máme svůj klubový útulek v horách. Když znaveni v podvečer vracíme se z vrcholů hor a dalekých tur, vítá nás dobrý hospodář a teplo útulné chaty. Pak nad zasněženými lesy vysvitnou ojedinělé hvězdy a v chatě zazní první akordy kytary i zpěv mladých lidí. Přistupte za členy do čes. Ski-klubu v Čes. Budějovicích a žijte tento zdravý a radostný život s námi!“. Těmito slovy popisují zimní radovánky na Šumavě členové Ski klubu ve svém letáku.

Lyžařský vizionář

Mezi činovníky českobudějovického Ski klubu byl nejznámějším Otomar Schrabal. Ve svém obchodě prodával vše potřebné pro zimní sporty, organizoval lyžařské zájezdy. Po roce 1946 vybudoval z bývalého hostince ve Zvonkové vyhlášený penzion s letní i zimní sezonou. Dochovanou kroniku penzionu zdobí kresby, verše i vzpomínky a chvála vzorné péče pana Schrabala. Ten měl s kolegy z klubu velké plány, jak ve Zvonkové připravit lyžařský ráj se sjezdovkami a skokanskými můstky. Ale dějiny šly jinou cestou. Uzavření hranice do Rakouska, nucený ústup z pohraničního pásma a potlačené soukromé podnikání ukončily jednu kapitolu sportování českobudějovických lyžařů pod Smrčinou.

Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.12.2017

JOSEF SEIDEL

Českokrumlovský fotograf Josef Seidel zachytil na svých šumavských snímcích mnoho budějovických lyžařů. Půvabné jsou fotografie například z okolí hotelu pod Smrčinou u Nové Pece, naopak akční snímky zachycují atmosféru ze závodů ve skoku na lyžích na speciálním můstku, který na pozemku Schwarzenberské lesní správy nechal českobudějovický Ski klub postavit v roce 1934.


Další články z této rubriky:

První znělkou budějovického rozhlasu bylo troubení z Čern...

Květnové události v Budějovicích
Před pět a sedmdesáti lety, 5. května 1945, odzbrojila skupinka Čechů na vysíla... Více informací

Herecké domy ve stylu Třetí říše

Nacistická architektura hledala náměty v antické, egyptské, babylonské i neoklasické architektuře. Využívala monumentalitu, přehnané m... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: