Jako dům děsu na poetickém místě může působit justiční palác v Českých Budějovicích. Stojí při Zátkově nábřeží a řece Malši v jedné z nejkrásnějších městských lokalit. Kromě soudu je v komplexu postaveném v letech 1902 až 1905 i vazební věznice. Podobá se pevnosti s věžičkami v rozích, za což si vysloužil přezdívku Budějovický Kreml.

stavbě justičního paláce na místě vysušeného Krumlovského rybníka rozhodli budějovičtí konšelé v roce 1902. Kolosální stavba sice rostla z dnešního pohledu rychle, ale doprovázely ji vzrušené diskuze. Původně měla mít portál do dnešní Lidické ulice a směrem k centru a náměstí věznici. Na nátlak obyvatel, kteří byli zvyklí chodit na vycházky do Krumlovských sadů a kolem nábřeží, ale projektanti otočili průčelí k Malši, tedy k městu. Podobně jako u jiných budějovických staveb vyvolala řevnivost mezi českými a německy mluvícími obyvateli spory o tom, kdo získá lukrativní zakázku a bude stavitelem. Radnice nakonec vybrala fi rmy renomovaných německých stavitelů Josefa Hauptvogla a Jakoba Stabernaka.

Dvoupodlažní budova v novorenesančním stylu měla mít majestátní vzhled. Počítalo se, že v jejích útrobách najdou prostory nejenom soudy, ale i některé úřady jako berní a evidenční a samozřejmě věznice. Do té doby používalo město jen šatlavu v Panské ulici.

Stavba pokračovala od roku 1902 za neustálé kritiky budějovických obyvatel. Původně měly totiž stavitelské firmy zaměstnávat výhradně české dělníky a dodavatele, což se nestalo. Další obavy se šířily kolem umístnění paláce na dně bývalého rybníku. Škarohlídi prorokovali, že do základů a zdí bude prosakovat spodní voda. To vyřešili projektanti podle tehdy osvědčené technologie: zdi budovy stojí na dubových pilotech izolovaných asfaltem. Komplex dokončily stavební fi rmy za veliké slávy v roce 1905. Dům dozdobili umělečtí štukatéři. Exteriéry má laděné do secesního stylu. Pozoruhodné je třeba kované zábradlí schodiště. Pokud chodci zvednou hlavu, uvidí na štítu do Lidické ulice symboly justice – váhy s mečem obtočeným hadem. Nad bývalým hlavním vchodem do věznice od ulice F. A. Gerstnera se vznášejí dva andělé s troubami jako memento posledního soudu.

Budova zažila během své historie dvě pohromy. V březnu 1945 ji poničilo bombardování spojeneckých armád a v srpnu 2002 vyplavila její sklepy s archivem povodeň.

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.06. 2017