Publicistika

Jak se žije… Na Číně neboli v Husově kolonii

Autor: Mirka Nezvalová, foto: Antonín Nezval, archiv Jakuba Loudáta

Báječné místo k žití jen dvacet minut chůze od centra Českých Budějovic. Spolehlivě vás k němu nasměrují dva vysílače, viditelné z velké dálky. To, že se mají rušit, je ale fáma. Najdete tady třeba výborné ryby, které vyloví přímo před vámi nebo se můžete vydat po stopách kešky Čínský trojúhelník. Taky ale lokalita, kam jede MHD mimo špičku jen jednou za hodinu a kde se místní zahrádkáři bouří, že si na vlastních parcelách nemohou legálně postavit dům. To všechno je Husova kolonie, zvaná někdy lidově Čína.


Cina dron

Panelákový byt vyměnil Jan Štícha za dům se zahradou v Husově kolonii před osmi lety. A je zde nadšený. „Hledali jsme místo, kam není z centra daleko. Podařilo se, i když jsme domek z 30. let museli zcela zrekonstruovat. Máme skvělé sousedy, což také nebývá obvyklé,“ vypočítává výhody zdejšího bydlení šéf Správy a údržby silnic Jihočeského kraje. Za problém ale považuje nevyhovující kanalizaci, kterou přepere každý větší déšť. „Štve mě pak voda ve sklepě, ale vím, že v naší Rokycanově ulici v tom nejsme sami. Vadí mi taky stav komunikací,“ říká muž, který má z titulu své funkce „pod palcem“ 5 500 kilometrů silnic. Když ale vedle sebe položí plusy a mínusy bydlení v této lokalitě, jednoznačně ví, že přesunem z krajského města na jeho okraj rozhodně neudělal chybu. Zařadil se tím mezi 369 obyvatel se stálým bydlištěm v Husově kolonii (údaje magistrátu z roku 2011).

Bitva o zahrady

To pro osmasedmdesátiletou Olgu Michlovou je Čína srdeční záležitostí už téměř 70 let, i když sem denně dojíždí z druhé strany města. Naštěstí od bytu v Havlíčkově kolonii autobusem číslo 12 dojede bez přesedání až do Husovy kolonie. „Tenkrát tu moji rodiče koupili zahrádku a já na ni relaxuji dodnes,“ zavzpomíná šedovlasá vitální paní na dobu, kdy tam její otec vysazoval stromy. I když je tento pozemek o rozloze 1 300 m2 součástí velké zahrádkářské kolonie, doufá, že jednou si tady postaví domy synovy děti. Naděje místních majitelů parcel zchladil ale před léty vypracovaný územní plán. „Vím, že to tady tehdy dělala nějaká fi rma z Brna, absolutně neznali souvislosti a jen řekli, že od téhle ulice dolů se může stavět a od ní nahoru směrem k nám už ne. Nechápu dodnes důvod,“ dodává. Nemá připojení na kanalizaci či vodovodní sítě. Vodu na zalévání zahrádky bere ze studně, tu pitnou jí syn vozí ve velkých petkách.

Na vedlejší parcele už ale obytný dům stojí a při pohledu z výšky díky mapám Google v této severní oblasti Husovy kolonie není jediný. Podle Petra Myšky, šéfa Pneu Myška v nedaleké Žerotínově ulici, už vlastníci téměř 260 zahrádkářských parcel požádali magistrát o změnu územního plánu. Sám Myška se totiž před pár lety stal rovněž jedním z dotčených majitelů. „Všichni by tam měli chuť stavět, ale město se k zasíťování nemá. Takové dvě třetiny vlastníků jsou důchodci, ti těžko dají dohromady potřebné peníze. Mě bude za chvíli šedesát, nemůžu čekat ještě deset, dvacet let, než se někdo na městě rozhodne vyhovět našim žádostem a budu si moct postavit dům,“ míní. I proto se stal jedním ze signatářů žádosti o změnu územního plánu.

Potenciál růstu?

„Víme o tom a už jsme vloni schválili zadání změny,“ poznamenává 1. náměstek primátora Petr Podhola. Na letecké mapě Husovy kolonie mi ve své kanceláři ukazuje červeně šrafovanou část lokality, kde je individuální bydlení, žlutě pak střední část U Rozumova Dvora, kde by mělo být bydlení kolektivní. Modré šrafování vyznačuje právě oblast severní části se zahrádkářskou kolonií, určenou pro výstavbu smíšenou obytnou kolektivní. Město podle Podholy ovšem předpokládá, že investovat do zasíťování budou právě soukromí žadatelé.

„To přece nemůžou na radnici myslet vážně,“ rozčiluje se Petr Myška. Tvrdí, že právě Husova kolonie je jedinou oblastí, kam by se město mohlo ještě rozšiřovat a tak získat takový počet obyvatel, který by přesáhl hranici 100 000. Pak by do městského rozpočtu mohlo „přitéct“ s navýšením státního příspěvku až 150 miliónů korun. Budějovicím k překonání důležité hranice chybí v současnosti kolem sedmi tisíc obyvatel. Mohla by část těchto potřebných lidí najít svůj domov právě v Husově kolonii? Petr Myška tady má svou firmu už 17 let a mnozí jeho zákazníci si s ním povídají třeba i o tom, že kdyby tu byly parcely, klidně by stavěli. Developeři však optimismus nesdílí. „Vím minimálně o dvou projektech, které se v oblasti Husovy kolonie měly stavět, jenže investor nakonec změnil názor,“ říká developer Václav Meškan. „Důvod? Podívejte se na mapu a uvidíte oblast obklopenou průmyslem a místy, kde se zdržují problémoví lidé. V okolí města jsou zatím lepší lokality,“ uvádí developer.

Městské investice

Zdá se tedy, že v Husově kolonii klid potrvá ještě hodně dlouho. „Magistrát však na tuto část města rozhodně nezapomíná. Vloni na podzim jsme zde umístili například 140 speciálních nádob na bioodpad, investuje se do veřejného osvětlení nejen v Žerotínově ulici, ale i při stavbě Zanádražní komunikace včetně stezky pro pěší a cyklisty. V Blahoslavově ulici se položil nový asfalt a měla by pokračovat rekonstrukce Žerotínovy ulice v úseku Libničské. Jenže tam je problém s výkupy drobných částí pozemků od majitelů rodinných domků,“ vypočítává náměstek Petr Podhola. Argument, že křižovatku bez splnění rozhledových poměrů prostě nelze rekonstruovat, plně chápe i šéf krajských silničářů Jan Štícha. „To známe, jakmile se nedohodnete s vlastníkem, padají i zásadní a důležité stavby ze stolu,“ konstatuje s tím, že o této situaci osobně vůbec nevěděl. Také je mu jasné, že i když by Husova kolonie potřebovala řadu dalších investic, město musí myslet i na své ostatní části. „Asi bych se vztekal, že sem peníze netečou tak, jak bychom si představovali, kdybych byl jen občan a neznal podobné dilema ze své profese.“

Nedostatek informací ze strany radnice o dění v lokalitě nebo plánovaných investicích vnímá i Petr Myška a řada dalších obyvatel. Přivítala by to rovněž dvaašedesátiletá Vlasta, která žije se svým přítelem Mílou v chatce na zahrádce pod vysílačem. V jejím panelákovém bytě bydlí syn, a tak se tady zabydleli v domečku, kde si v zimě přitápí krbovými kamny. „Štve mě, že je tady u nás na Trocnovské ulici u zahrádek třicetikilometrová rychlost, ale nikdo ji nedodržuje. K čemu potom tu značku instalovali,“ horlí. Stejně tak jí vadí vysoké náletové keře, které jednak stíní, jednak jejich listí na podzim spadne všechno k nim na zahradu. O městských nádobách na bioodpad nic neví, rozhodně by je ale využili. Na druhé straně si pochvaluje společenství zahrádkářů, kdy si mění sazenice kytek a o letních víkendech společně grilují.

Odpočinková zóna

Za skvělé místo k relaxaci považuje Husovu kolonii Martina Brychtová. Zahrádku si pronajali před rokem, ročně platí 2 500 korun, mají záhonky s vlastní zeleninou a hlavně se tady vyřádí děti. Tříletý Tomáš kurážně jezdí po cestičce na odrážedle, šestiletá Aneta si zase v létě užívá bazén. „Chatu ani chalupu nemáme, sem jsme si pořídili karavan a dokonce tady i spíme,“ vysvětluje mi dvaatřicetiletá podnikatelka, která bydlí v Baarově ulici. Zvláště o víkendu, kdy kolem nejezdí příliš aut, si všichni vychutnávají pohodu.

Nejvyšší hromosvody města

Naše povídání u zahradní branky se snaží přeštěkat Sára a Klučík, dva psi paní Vlasty, s nimiž chodí na procházky na louku k vysílači. „Asi už je stejně nefunkční, říká se, že ho budou bourat. Jen se bojím, aby tu louku pak celou nezastavěli baráčkama,“ poznamenává. O tom, že dva vysílače už to mají spočítané, se zmiňuje řada místních. Netuší ovšem, že opak je pravdou. „V současné době se šíří ze 107 metrů vysokého vysílače vysílání Českého rozhlasu Dvojky na středních vlnách a z toho šedesátimetrového pak Rádio Dechovka,“ upřesňuje informaci mluvčí Českých radiokomunikací Jaroslava Tomášková. Místní tedy o své dominanty a ochranné pásmo kolem nich rozhodně nepřijdou.

„Jsou to nejvyšší hromosvody, co znám,“ směje se podnikatel Petr Myška a vypráví, jak všechny blesky stáhnou a odvrátí tak možnou pohromu od ostatních zdejších domů. To Jakub Loudát, který se za přítelkyní Jitkou přistěhoval do Husovy kolonie před pěti lety, je zase považuje za skvělý orientační bod. „Je tady úžasný klid, máme tříletého Jindříška. Když chceme do centra města, pěšky jsme tam za dvacet minut. Díky té Zanádražce už kolem nás nejezdí kamióny, takže pohoda,“ svěřuje se čtyřicetiletý fotograf, který se teď živí hlavně tvorbou webových stránek. Práci může dělat doma. Zastavil se s námi cestou na oběd do jediné místní hospody Na Číně. „Docela dobře a levně tu vaří, třeba teď jdu na restovaná vepřová játra a každý pátek se těším na pravidelný řízek,“ směje se. Nejvíc mu vadí rozsáhlé střežené parkoviště kamiónů přes silnici. V noci jim totiž silná světla svítí přímo do oken.

Husovu kolonii už ale přijal za svou, a protože už dávno propadl geocachingu, při němž se pomocí souřadnic GPS hledají skryté schránky, jednu „kešku“ tady dokonce vytvořil. „Dal jsem jí jméno Čínský trojúhelník podle zdejší lokality. Pro její získání budete muset přemýšlet, luštit, ale také se krásně projdete tak dva kilometry. Třeba i s kočárkem,“ láká Loudát na výlet do klidné a příjemné lokality.

Ryby a hospoda

Možná si domů odnesete i rybu z nedalekých sádek Českého rybářského svazu. Na vánoce se tu prý na zdejší vyhlášené kapry stály až dvouhodinové fronty. „Máme vlastní rybník, další pronajatý od města, snažíme se tu vytvořit klidovou část třeba i s možností odpočinku na lavičkách a pro děti chytání ryb na prut,“ plánuje hospodář rybářů Martin Zimandl. V objektu rovněž bydlí a přiznává, že občas tu o víkendu bývá provoz na stupni 3. „To projedou tak tři auta za dopoledne,“ vysvětluje. Chybí mu například obchod. Ten se před časem změnil právě v hospodu. Už jedenáct let jí šéfuje Pavel Studnička. Přiznává, že bez poledního menu, kdy se prodá kolem padesátky obědů, by to asi už dávno zabalil. Místní sem přijdou občas posedět na pivo večer. „Když jich je tu deset, tak říkám, že je narváno,“ říká s tím, že o víkendu má zavřeno. „To víte, jsme přece v Husově kolonii, kde je to samá zahrádka. Tak na nich sedí, pijou to svoje flaškový a grilujou,“ dodává. A řeči o tom, že se tady budou stavět rodinné domy či apartmány, pouští jedním uchem dovnitř a druhým ven. „Poslouchám tyhle plány už celé roky. A zatím se pořád nic neděje.“

Starý symbol Číny - vysílače. Foto: Jakub Loudát

Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.06.2016

ČÍNA, ROZUMŮV DVŮR, NEBO HUSOVA KOLONIE?

aneb Trochu encyklopedické historie

Název Husova kolonie dostala lokalita na mírném návrší na severovýchodním okraji městského katastru od místních obyvatel. Ti si tu kolem roku 1930 postavili několik desítek rodinných domků. Dříve se tady pravidelně konaly červencové Husovy oslavy. Postupně zdejších devět ulic, vyměřených na pravoúhlé osnově, bylo pojmenováno většinou podle historických osobností a lokalit – Mikuláše z Husi, Rokycanova, Trocnovská či Žerotínova. V období 2. světové války se pro Husovu kolonii užíval název U Rozumova Dvora, ještě předtím se tu říkalo Na Číně. Odvozuje se to zřejmě od prašných nebo blátivých ulic bez osvětlení a označení Na čině.

Charakteristikou oblasti je její izolace od zbytku města. Kolonii odděluje železniční trať a vlečka. Směrem na jih byla dříve strojní Franckova cihelna, po roce 1945 jižním směrem průmyslová zóna s podniky jako Sfinx, Akra nebo Agrozet. Na severovýchodě byl vybudován vysílač a severně rozsáhlá zahrádkářská kolonie.

NEPLÉST SI

Husova kolonie zvaná Čína není Havlíčkova kolonie zvaná Havlinda! Slovem kolonie se od 19. století do poloviny 20. století označovaly menší příměstské celky, které vznikaly ve stejném časovém úseku a většinou je osídlil stejnorodý typ obyvatelstva. Známé byly dělnické kolonie, cikánské kolonie, nebo úřednické kolonie. Dnes bychom podobný urbanistický útvar nazvali spíše „satelitem“.


Další články z této rubriky:

Koněspřežka - dílo ďáblovo

V září 1828, zahájila koněspřežka pravidelný provoz mezi Českými Budějovicemi a rakouským Kerschbaumem. Výstavbu nejstarší železnice n... Více informací

Kapesní parky

Park Mánesova je nenápadný malý parčík na křižovatce poměrně rušných ulic Mánesova a Čechova. Byl dlouho prázdný a v podstatě opuštěný... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: