Publicistika

Příběh nejvzácnější malby

Autor: Jan Cempírek, foto: Jan Cempírek

Zřejmě nejcennější památka na pobyt římského císaře Karla IV. v Budějovicích se nachází v bývalém Dominikánském klášteře na Piaristickém náměstí. Objevení nástěnné malby s vyobrazením panovníka a jeho syna bylo pro historiky událostí desetiletí.


Stalo se jednoho rána roku 2007. U lešení v křížové chodbě bývalého českobudějovického Dominikánského kláštera stáli dva muži. Kostelník kláštera Jiří Míchal a hlavní restaurátor akademický malíř Jiří Čech. Dívali se na zeď a probírali otázky kolem právě probíhajících restauračních prací. Přitom mimoděk sklouzla řeč na nezřetelnou nástěnnou malbu na severní straně chodby. „Škoda, že se nedozvíme, jaký obraz zde původně byl,“ uvažoval nahlas kostelník a ukázal velkou šedivou plochu na stěně. Akademický malíř ožil: „Chcete to vědět hned? Tak se na to podíváme!“ navrhl, jakoby nebylo na světě nic jednoduššího. Ale ani on, ani kostelník v tu chvíli netušili, že právě stojí krok od velkého objevu.

Za vrstvou prachu

Restaurátor vzal nejprve do ruky rozprašovač. Napustil do něj čistou vodu a pak začal opatrně oprašovat šedivou plochu omítky. „Ta šedivá barva je vlastně několik století usazený prach, který byl později zamalován novou vrstvou malby. Něco určitě najdeme,“ sliboval během práce. Vodní mlha mezitím dopadala na omítku. Chvíli se nic nedělo. Ale najednou šedivá barva zmatněla. Pak začala pomalu stékat dolů a jako při odhrnování závěsu se před očima dvojice objevila kresba. Už byla poznat tvář Panny Marie, už přibývaly obrysy dalších figur. Několik století zakrytý obraz ožíval! Najednou se ukázala postava s korunou na hlavě. Král. Ten je na podobných výjevech často, a tak restaurátora ani kostelníka jeho zjevení nepřekvapilo. Spíše probírali téma malby. Už začínalo být zřejmé, že v křížové chodbě se nachází ve středověku oblíbený obraz Panny Marie Ochranitelky, která pod svým pláštěm symbolicky opatruje světské i církevní stavy. Jenže šedivá opona prastarého prachu dále odtékala a v tu chvíli vystoupila na světlo další postava. Jiný muž a rovněž s královskou korunou. Druhý král! Oběma přítomným bylo jasné, že odhalili mimořádný objev. Dva králové s Pannou Marií totiž zásadně nebývají.

JIří Míchal ukazuje místo v křížové chodbě

Obr. 2: JIří Míchal ukazuje místo v křížové chodbě

Rozluštění záhady

Když se zpráva o objevu malby s dvěma králi roznesla, byli historici nadšeni. Důvod jejich vzrušení byl jednoduchý. Motiv Panny Marie Ochranitelky, která na gotických malbách symbolicky opatruje pod svým pláštěm světské i církevní stavy, je vcelku běžný. Pod pravou rukou mívá zástupce církve, nejčastěji symbolizované postavami papeže, biskupů a dalších duchovních. Tím se budějovická malba zavedené tradici nevymyká. Pod pláštěm na levé ruce jsou pod ochranou své patronky světské stavy, symbolizované králem či císařem, dále správcem země, popřípadě měšťany. Obličeje postav bývají neurčité. A zde je budějovická malba unikátní. Jednak se zdá, že tváře fi - gur jsou znázorněny dle konkrétních lidí. A pak ti dva císaři! Ano, ve středověku se stávalo, že vládli v jednu dobu dva císaři, ale ti byli většinou ve velmi nepřátelském stavu. Jeden z nich byl řádný, druhý na truc. Ale, že by spolu stáli dva císaři ruku v ruce na jedné malbě? Nemyslitelné. V budějovickém klášteře tomu tak ale evidentně bylo. Záhada? Ale ne. Mohlo to znamenat jediné. Gotická malba vznikla ve velmi krátkém období mezi léty 1376 – 1378. První letopočet značí rok, kdy císař Karel IV. dal korunovat oproti všem zvyklostem už za svého života patnáctiletého syna Václava IV. Druhý rok je datem úmrtí naše nejslavnějšího panovníka. Budějovická malba tedy vznikla v tomto krátkém časovém úseku, kdy se o titul císaře svaté říše římské dělili ve shodě dva muži. A rozmazané, přesto stále čitelné tváře dvou postav na obrazu jsou tvářemi skutečných panovníků.

JIří Míchal ukazuje místo v křížové chodbě 800

Obr. 3:  Popis vzácné malby

Šplhouni z Budějovic

Na postavách se tedy historici poměrně záhy shodli. Zbývala ale ještě jedna otázka. Proč byli Karel IV. a jeho syn Václav IV. vymalováni právě v Budějovicích? Nyní se už pouštíme na pole spekulací. Logická úvaha je ale neúprosná. Oba císařové Budějovice totiž společně navštívili, a to z důvodu setkání Karla IV. s diplomaty a politiky v květnu 1378. A protože se s největší pravděpodobností důležité setkání odehrávalo právě v prostorách dnešního kostela, chtěli se zdejší duchovní oběma císařům zavděčit. Trochu jim polichotit. Šplhnout si pěkným dárkem. A nástěnná malba byla logickou volbou. Proč? Jednak z důvodu náklonnosti Karla IV. k duchovní symbolice. A rovněž z dostatečné časové rezervy potřebné k vytvoření uměleckého díla. Je jasné, že politické setkání tohoto typu, dnes bychom asi použili slovo summit, se při úrovni středověké komunikace muselo připravovat dostatečně v předstihu. Zkrátka a dobře, proto si tehdejší duchovní zřejmě vymysleli plán, čím vzácné hosty potěšit a jejich podobizna na obraze byl malý prezent.

Dominikánský klášter

Obr 4. Vchod do bývalého Dominikánského kláštera

Poslední tajemství

Otazník tak visí jen nad tím, zda malbu stihli dokončit včas. Viděli Karel IV. i se synem malbu? Nebo byla malba dokončena později spíše jako věčná připomínka události? K této teorii se přiklonil již dříve například šéf českobudějovických památkářů Petr Pavelec. "Sešla se tu všechna významná knížata, pražský arcibiskup i Jošt, markrabě moravský. Obraz vznikl několik měsíců po tomto setkání," řekl Pavelec, když malbu ukazoval novinářům v roce 2008.

Ale víte co. Nechme řešení této malé záhady kunsthistorikům. Nám – budějovickým patriotům – může k potěše stačit vědomí, že máme ve svém městě unikát a významnou památku na pobyt císaře Karla IV. Až půjdete do kostela, zastavte se v křížové chodbě. Podívejte se na malbu. Přeneste se do dávných časů a uvědomte si, že malba vznikla pouhých 113 let po založení města. V té době byly Budějovice sice velké jen jako dnešní Římov, ale přesto přivítaly politické špičky celého císařství.

Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.06.2016

ZÁHADA 1. MALBY

Celé klenební pole, kde je malba s Karlem IV., má z hlediska kláštera mimořádný význam. Gotická malba je pouze jednou mozaikou v historii tohoto kousku stavby. Restaurátorské práce odhalily několik zajímavých momentů. Tak například úplně původně nebyla v místech malby zeď, ale hlavní vchod do klášterního kostela. Ten byl záhy zazděn, zřejmě pro svou nedostatečnou šíři. Na zazděné ploše vznikla první malba. Jaká? To je dodnes záhadou, ale její existenci odhalila část vypadlé omítky. Tato malba byla tedy kolem roku 1378 překryta malbou s Pannou Marií a postavami římských císařů. Ti se do křížové chodby dívali několik století. V barokní době je však mniši nechali přemalovat a vzniklo zákoutí s křížem a namalovanými baldachýny. V moderní době, zřejmě po roce 1865, byla i tato malba překryta a celé klenební pole dostalo strohou bílou omítku. Mniši zde umístili velký kříž, který zde stál až do začátku 90. let 20. století.

SEDM NÁVŠTĚV VELKÉHO KARLA IV.

Karel IV., král český a císař římský, navštívil poprvé Budějovice pravděpodobně ještě jako markrabě a to v roce 1335. Již o šest let později se sem ale vrátil podruhé (1351) a to už jej zdobil titul českého krále. Strávil zde celý měsíc. Jeho hlavním úkolem tehdy bylo diplomatické vyjednávání s Albrechtem II. Rakouským. Při té příležitosti městu udělil významná privilegia, jako například právo mílové, právo trhu, osvobození od cla a mnohá další. Každé z těchto práv bylo velmi cenné a zajišťovalo městu rozvoj a blahobyt. Při třetí návštěvě o rok později (1352) městem Karel IV. pouze projížděl, když táhl proti bratřím z Rožmberka. Vše si ale vynahradil při svém čtvrtém pobytu v roce 1361, kdy zde strávil skoro celé jaro. Budějovice jej hostily od dubna do června. Kromě pracovních záležitostí, jakými bylo například jednání s Rudolfem Rakouským, se král věnoval i zábavě v podobě honů, turnajů, štvanic a hostin. Neopomenul navštívit Hlubokou a staveniště nedalekého Karlova Hrádku. Jednání s Rudolfem Rakouským nepřineslo dlouhodobý úspěch, a tak zde máme již v roce 1362 císaře znova. Tentokrát na výpravě proti Rudolfovi cestou na Moravu. Taktéž při šesté návštěvě v roce 1364 se zde panovník zdržuje pár dní v červnu. Přijíždí s početným doprovodem, který bylo zapotřebí ubytovat v domech budějovických měšťanů, v Dominikánském klášteře a v polním ležení v dohledné vzdálenosti od města. Při té příležitosti byly stvrzeny přátelské vztahy s Rakouskem. Král také stihl vystěhovat z náměstí masné a chlebové krámy a přikázal konšelům vydláždit ulice. Povolil též ve městě usazení 3 židovských rodin. Naposledy král město navštívil v květnu 1378, půl roku před svou smrtí, kdy zde sjednával smír mezi říšskými šlechtici a městy.

(pramen: propagační materiál k letošnímu Dni památek vydaný Magistrátem města ČB)


Další články z této rubriky:

První znělkou budějovického rozhlasu bylo troubení z Čern...

Květnové události v Budějovicích
Před pět a sedmdesáti lety, 5. května 1945, odzbrojila skupinka Čechů na vysíla... Více informací

Herecké domy ve stylu Třetí říše

Nacistická architektura hledala náměty v antické, egyptské, babylonské i neoklasické architektuře. Využívala monumentalitu, přehnané m... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: