Nacistická architektura hledala náměty v antické, egyptské, babylonské i neoklasické architektuře. Využívala monumentalitu, přehnané měřítko, zjednodušování, symetrii, opakování, leštěné plochy. V Českých Budějovicích stojí jediný zástupce tohoto stylu – Herecký dům.  

Na Herecký dům (někdy zvaný Herecké domy) postavený v letech 1941 – 1943 je třeba se podívat očima tehdejší doby. Objekt musel být co nejvíce reprezentativní a to znamenalo vyhovět představám národních socialistů. Novostavba totiž vznikala na jedné z nejlepších adres města. Přes 50 m dlouhé arkády Hereckého domu se obracely nejen přímo k tehdejšímu Německému domu, ale také do rušné ulice zvané Muzejní. Doprava z jihu města k nádraží vedla právě touto rušnou tepnou. Paradoxem je, že zakázku na stavbu komplexu získal architekt Ceno Kosak, antinacista propuštěný pro své názory z vídeňské státní správy. Právě on musel projektu povinně vdechnout propagandistický styl. Českobudějovické divadlo už druhým rokem fungovalo jako  odnož lineckého divadla, hrálo se zde výhradně německy a bylo nemyslitelné, že by nová budova byla v jiném slohu. Pro architekta se ale důležitějším stala organizace vnitřního uspořádání. Ten byl složitý, výsledek je však na tehdejší dobu skutečně moderní. V Hereckém domu byly umístěny nejen kanceláře, ale také dílny pro truhláře, umývárny a sprchy, sklady, kotelna. V podlaží byly kromě jeviště i sklady kostýmů, místnosti pro režiséra a dirigenta, sklad rekvizit, kadeřnictví pro herce a zkušebna. Šatny byly vybaveny studenou i teplou vodou. Všechny prostory byly centrálně vytápěny nebo vybaveny klimatizací. Herecký dům tak představoval pro architekta výzvu spíše v hledání optimálních variant uspořádání interiérů než v tom, jak bude komplex vypadat navenek.


ZAJÍMAVOST:  Tajemství žuly
Herecký dům skrývá jedno tajemství s otevřeným koncem. Nikdo přesně neví, jaký původ má žula, která byla použita na stavbu arkád. Žulu v době války dodávala firma Deutsche Erd - und Steinwerke GmbH. Pod ní patřily žulové lomy Granitwerke Mauthausen ve správě SS. Je budějovický Herecký dům postavený díky otrocké práci vězňů v Mauthausenu? Je to pravděpodobné, písemný dokument však neexistuje. A žula mlčí.

OSOBNOST: Architekt Ceno Kosak
Autorem Hereckého domu byl architekt Ceno Kosak (1904 – 1985). Pocházel z Marburgu nad Drávou, do Budějovic poprvé přišel po svatbě s vnučkou starosty Josefa Tascheka. Jeho další cesta vedla do státního úřadu ve Vídni. Jako odpůrce nacistů byl roku 1938 propuštěn a na prahu válečných let se ocitl na volné noze. Vrátil se s manželkou do Budějovic. Jeho nejvýraznější stopa pochází z let 1941-1943, kdy pracoval na zakázce přestavby divadla. Tehdy bylo Kosakovi teprve 37 let. Vytvořil projekt pro celkovou modernizaci divadla s přístavbou nového Hereckého domu. Po válce se vrátil do svého rakouského úřadu a podílel se na znovuvýstavbě Vídně. V letech 1955 až 1971 byl prezidentem Akademie užitého umění. Spolupracoval na obnovení vídeňské Státní opery a od roku 1971 byl prezidentem rakouského svazu stavitelů.

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.01. 2016