Odborník, který výrazně ovlivnil vodárenství v našem městě, se narodil se 4. července 1897 v Praze. Vystudoval reálku a poté i Českou vysokou školu technickou, obor vodní inženýrství. Doktorátu technických věd dosáhl roku 1925 a krátce poté se přestěhoval do Českých Budějovic.
Své pracovní působení zde zahájil v září 1925, kdy se stal přednostou vodáren. 1.1.1928 byl jmenován na systemizované místo inženýra městských vodáren. Díky nesporným odborným kvalitám mu byla v červnu 1938 svěřena veškerá péče jak o vodárnu, tak i o plynárnu. Kromě vedení obou podniků a výrazného pozvednutí jejich odborné a profesní úrovně, zvládl Dr. Klausner uskutečnit i návrhy a realizace celé řady doposud existujících vodohospodářských staveb. Například byl autorem projektu propojení městské vodárny s řekou Malší, podílel se na výstavbě vodovodu s věžovým vodojemem v Borovanech nebo na realizaci projektu vodovodu s vrtanou studnou a věžovým vodojemem ve Veselí nad Lužnicí.
Obr. 1) Reklama v magazínu Technický jih.
Když českobudějovický vodovod pitné vody z nedabylského prameniště přestal ve 30. letech svou vydatností postačovat potřebám města, využil Dr. Klausner vody vytékající z opuštěného důlního díla Dědičné štoly sv. Eliáše u Úsilného k jejich přivedení do vodárny. Do zemního vodojemu u Vodárenské věže dokončeném v roce 1938 byly přivedeny nejen vody ze štoly u Úsilného, ale i z nedabylského prameniště. Na projektu stavby typické pro třicátá léta 20. století spolupracoval se známým pražským architektem Antonínem Parkmanem (1898-1950).
Z doby působení vládního komisaře JUDr. Augustina Soumara, který byl do čela českobudějovické radnice jmenován v roce 1934, pak pochází zápletka jak převzatá z filmu Postřižiny. Tehdy zoufalé hledání personálních úspor ho koncem roku 1935 vedlo k adresování výpovědi Dr. Klausnerovi. Než však uplynula výpovědní tříměsíční lhůta, seznal komisař své pochybení, výpověď byla jím vzata zpět a smlouva obnovena dokonce za výhodnějších podmínek. Jihočeské listy to tehdy poněkud kousavě komentovaly slovy, že „úspora není vždycky úsporou“.
Obr. 2) Obr. 3 ) Nákres vodojemu z roku 1935
Roku 1950 Dr. Klausner nastoupil jako projektant do nově založeného Chemoprojektu v Praze, kde mu v roce 1957 ministr chemického průmyslu udělil čestný odznak nejlepšího pracovníka. Byl i nadále činný ve vodohospodářském oboru a autorem řady odborných článků a patentů. Richard Klausner zemřel po krátké nemoci dne 11. března 1983 v Praze. (PR)
Obr. 3 ) Vodojem ve vodárně z roku 1938
Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 22.03. 2022
V Českých Budějovicích působil za první republiky a letech čtyřicátých v roli ředitele městské vodárny a plynárny význačný technický odborník Ing. Dr. Richard Klausner.
Jeho činnost si zasluhuje připomenout i po letech.
Když nahlédneme do vídeňského adresáře z doby před první světovou válkou, nebo se dnes projdeme po lineckých ulicích, je to tam samý B... Více informací
Nedávno jsem na začátku Krajinské ulice potkal partu starších, prošedivělých motorkářů. Hned se mě ptali: „plís, ken jú help. Vot vej ... Více informací