Publicistika

Letecké katastrofy v okolí Českých Budějovic

KAUZA

Autoři: Daniel Kovář – Jiří Šilha, foto: archiv autorů a Petr Zikmund

Letecké havárie se zapisují černým písmem nejen do osudů pilotů, ale zasáhnou i mnoho lidí na zemi. Patří rovněž mezi nejvíce medializované nehody. České Budějovice byly pro létání atraktivní už od prvních aviatických pokusů na našem území, a letecké nehody se proto našemu městu nemohly vyhnout. Naopak! Historický soupis místních tragédií je bohužel opravdu bohatý.

Hrdějovice

Obr. 1.) fotografie z místa havárie u Hrdějovic v roce 1924

V roce 2022 si připomínáme třicet let od „vojenské“ havárie u Boršova (viz sloupek u článku). Pojďme se ale blíže zaměřit na jiné havárie. Ty, o nichž se ve své době hodně mluvilo, a které vlastně žijí v povědomí Budějovičáků dodnes. Všechny mají navíc nějakou spojitost se Čtyřmi Dvory. Právě tady totiž existovalo nejstarší budějovické letiště, kde při odvážné produkci zahynul parašutista Ježek, a odkud na svůj poslední let startovali Křečan s Vondráškem. Souhrou okolností se nedaleko původního čtyřdvorského letiště zřítila dvojice stíhaček v létě 1998.

1923: Smrt parašutisty
Sportovní klub uspořádal na letišti u Čtyř Dvorů velkou nedělní podívanou. Vstupenky na letecký den nesly datum 18. listopadu 1923. Organizace měla své mouchy, s podobnými akcemi bylo dosud málo zkušeností. Ale natěšení diváci dychtili po senzaci, jakou tehdy letadla ještě představovala. Dav zaplnil louku za Plonerovým dvorem a přihlížel startům dopravního letadla Aero A-10 nově vzniklých Československých aerolinií. Šťastlivci, kteří na to měli, se mohli sami svézt.
Před čtvrtým startem zapózovala posádka fotografovi a spolu s ní hleděl do objektivu i sedmadvacetiletý parašutista Antonín Ježek. Za pár minut bude po smrti. Jeden z cestujících upozornil Ježka na špatně upevněný padák, ale mladý letec to odbyl poznámkou, že už přece skákal mnohokrát a je to pro něj rutina. Dvojplošník vystoupal do šesti set metrů a pak už diváci se zatajeným dechem sledovali, jak se od něj odpoutal temný bod a řítí se k zemi.

Ježek 1

Obr. 2) Antonín Ježek před osudným seskokem

Jezek

Obr. 3) Na místě tragedie, tělo nešťastného parašutisy Ježka

Zamotaná šňůra se zadrhla a nedovolila padák otevřít. V nastalém tichu bylo slyšet žuchnutí, bezvládné tělo zůstalo ležet v osetém poli. Přiběhli vojáci a povytaženým padákem zakryli mrtvého Ježka, ale touto manipulací zároveň znemožnili přesné vyšetření příčin tragédie. Antonínu Ježkovi byl vystrojen vojenský pohřeb s průvodem, poctami a zádušní mší. Příbuzní se však o hrob nestarali, a tak jméno nešťastného parašutisty na hřbitově sv. Otýlie hledáme marně. Jiné je to s pomníkem, který na místě tragického seskoku nechal zřídit čtyřdvorský Okrašlovací spolek necelé dva roky po události. Pomník sice zanikl s výstavbou dnešního sídliště Šumava, ale povedlo se jej v roce 2021 obnovit asi o půl kilometru dál, v parčíku u Branišovské ulice.  

1924: Tragédie u Hrdějovic
Ani ne rok po Ježkově pádu, v létě 1924, oživlo čtyřdvorské letiště vojenským cvičením. Kolem osmé ráno 18. července se vznesl do vzduchu dvojplošník Letov Š-2, pilotovaný nadporučíkem Františkem Křečanem. Za ním na místě pozorovatele seděl poručík Jaroslav Vondrášek. Začínalo slabě pršet a Vondráškovi se prý nijak letět nechtělo. Letoun zakroužil nad budějovickou kotlinou a zamířil k Hosínu, kde se nacházela dělostřelecká baterie. Úkolem letců pro tento den byl totiž nácvik součinnosti s pozemním vojskem.

Hrdějovice

Obr.4) Kresba konce tragického letu u Hrdějovic


Asi po půl hodině se na motoru objevila jakási závada, dokonce z něj snad vycházel kouř. Nic výjimečného. Letadla tohoto typu poháněly staré motory z německých válečných vzducholodí, nepříliš spolehlivé. Po vyhodnocení situace se zkušený pilot rozhodl pro nouzové přistání v polích přímo pod sebou. Stáhl plyn a pozvolným klesáním se blížil k zemi. Co se stalo v posledních vteřinách, se už nedozvíme. Očití svědci vypověděli, že letadlo se náhle naklonilo k levé straně, sklouzlo po křídle a jeho konec zachytil o terén. Následoval tvrdý dopad na předek, spojený s otočením stroje do protisměru. Výbuch a požár, živený 250 litry zbývajícího paliva, dokonaly zkázu letounu, postaveného převážně ze dřeva potaženého plátnem. Letci, zaklínění deformovanou konstrukcí, zřejmě ještě chvíli sváděli zápas se smrtí, ale brzy podlehli zraněním a rozsáhlým popáleninám. Hodinky se oběma zastavily na 8.40.

památník Hrdějovice

Obr. 5) Památník Hrdějovice
Stalo se to v polích západně od Hrdějovic, nedaleko od dnešní čističky odpadních vod. Místo tragédie označuje pomník, který je nejstarším svého druhu u nás. Vznikl v roce 1925 a všimne si ho snad každý, kdo jede vlakem z Českých Budějovic po plzeňské trati. Kousek před mostem přes Vltavu se přímo pod železniční tratí tyčí vysoký kamenný hranol a na jeho vrcholu socha ženy v nadživotní velikosti. Dílo táborského mistra sochaře J. V. Duška se dočkalo rekonstrukce u příležitosti 90. výročí tragické události.



1998: Pád stíhaček mezi paneláky
Byl to šok. Rádio sdělovalo posluchačům, že do českobudějovického sídliště Vltava spadla dvě letadla. Kdyby byl 1. duben, člověk by se pousmál. Jenže se psal 8. červen 1998. Budějovičtí trávili dopoledne v zaměstnání, žáci ve školách, na parkovišti v Otavské ulici si bezstarostně hrály malé děti.
Dvojice stíhaček MiG–21 mezitím odstartovala z Pardubic, aby se po předchozím vystoupení na Aviatické pouti vrátila na budějovickou základnu. Jednomístný vedoucí letoun provázela dvoumístná „spárka“. Bylo 9.23 hodin, když obdrželi informaci o meteorologických podmínkách v Českých Budějovicích: souvislá oblačnost začínala ve výšce 510 metrů. Letouny klesly pod mraky a domlouvaly s řídícím letiště, jakým způsobem mají vylétat zbývající palivo. V 9.27 přelétaly letištní plochu a dostaly pokyn ke stoupání a zahájení zatáčky do okruhu. Zároveň se měly rozdělit, ale příkaz byl vydán dosud nezažitou terminologií a piloti si jej vyložili nesprávně. Manévr začali provádět v 9.28 hodin v těsné skupině, nějakých 15 až 20 metrů od sebe. Zatáčku utáhli do menšího poloměru, než měla mít, zvětšili náklon a v rychlosti téměř 700 km/h zamířili k severu.
Po vlétnutí do mraků došlo ke ztrátě vizuálního kontaktu, pilot druhého stroje nad sebou zaregistroval stín a potlačil řízení, aby oddálil své letadlo od vedoucího. Bohužel to nestačilo. Po čtyřech nebo pěti sekundách se stroje srazily a ztratily ovladatelnost. Vedoucí letoun začal drnčet a rotovat, pilot se jej pokusil odklonit vlevo, dál od kraje města, a provedl katapultáž. Pilot druhého migu se na okamžik snažil stabilizovat let, ale bez úspěchu. Katapultoval se i s technikem na zadní sedačce. Do dvaceti sekund od kolize byla obě letadla v troskách na zemi.
Ohromení obyvatelé sídliště Vltava nemohli uvěřit vlastním očím. Z oblohy se zřítil jeden vojenský letoun do zahrádek za restaurací Bergamo a druhý téměř střemhlav dopadl na parkoviště vedle panelových domů v Otavské ulici. Odrazil se a jeho zbytky dolétly až k samotnému paneláku. Ohlušující rámus byl vystřídán plameny a dýmem. Požár zničil asi patnáct osobních aut na parkovišti a padesát bytů v Otavské ulici, ale šťastnou náhodou si pád letadel nevyžádal lidské životy ani vážnější zranění. Záchranné práce koordinoval primátor a přednostka okresního úřadu, zásah zaměstnal 138 hasičů a na 140 policistů.
Kusy obou letadel byly rozesety po sídlišti, zahrádkách, ba i v některých bytech. A část trupu našli rybáři teprve při podzimním výlovu rybníka Černiše.
Nebyli bychom v Čechách, aby se do tří dnů nevyrojily vtipy. Tak třeba: „Čekám na zastávce na devítku a přiletí jednadvacítka“. Nebo: „Jak se správně rozhlížet na přechodu pro chodce? Doleva, doprava a nahoru“.

Migy 1

Migy 2

Obr. 5 a 6.) Momentky z míst nehody dvou vojenských MIGů v Č.Budějovicích v červnu 1998



Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.06.2022

Výročí boršovské tragédie
V srpnu 2022 si připomeneme 30 let od tragického letu pplk. Jiřího Moutvičky, jehož stroj se zřítil na území katastru Boršova nad Vltavou (v místech dnešní nové cyklostezky). Zkušený, výtečně hodnocený pilot Moutvička byl v onen osudový pátek 28. 8. 1992 vybrán pro předvádění stíhačky MiG–21 na leteckých dnech v Českých Budějovicích a Bratislavě. Ve výšce 200 m při rychlosti 700 km/hod po otočení o 90 stupňů chtěl pilot přejít zatáčkou přes záda do následující levé zatáčky. V poloze na zádech přešel do střemhlavého letu a pod úhlem do 60 stupňů se pokusil o vybrání letu střemhlav. Vzhledem k nízké výšce se vybrání střemhlavého letu nepodařilo a letadlo dopadlo naplocho pod malým úhlem na pole na pravém břehu řeky Vltavy. Nárazem a následným výbuchem došlo k destrukci celého stroje a jeho trosky byly vrženy setrvačností přes řeku na pole na levém břehu Vltavy, kde byly rozházeny do vzdálenosti 200 metrů. V místě tragédie si tuto smutnou událost připomínáme pomníčkem ve tvaru siluety stíhačky MiG–21 z tlustého plechu s vyřezaným datem, jménem pilota a informační deskou. Vzpomínkový obřad proběhne u letcova pomníku letos 26. srpna v rámci slavnosti oficiálního zprovoznění nové cyklostezky.
Jan Zeman, starosta obce Boršov nad Vltavou


Některé další tragické nehody letadel na Českobudějovicku
1920 – havárie italského dvouplošníku Caproni u Čtyř Dvorů, první letecká nehoda na Českobudějovicku
1938 – při havárii letounu Praga zahynul Otta Teller
1944 – na letišti v Plané zahynuli piloti Luftwaffe Kurt May a Johann Seifert
1945 – při havárii proudového letounu Me–262 na letišti zahynul Hans Voss
1945 – v leteckých bojích v okolí Českých Budějovic padli američtí piloti Robert Whitehead, William Preddy a Raymond Reuter
1948 – při havárii letounu S–199 na letišti v Plané zahynul František Machala
1948 – při havárii letounu S–199 na letišti v Plané zahynul František Kvasnička
1953 – srážka dvou letounů u Ledenic, zahynul por. Sejrek
1956 – srážka dvou letounů poblíž letiště, zahynul kpt. Vítek
1956 – srážka letounů nad letištěm, zahynul kpt. Dašek při pokusu o přistání
1956 – na letišti zahynul npor. Rada, vysazení motoru kvůli zamrznutému palivu
1957 – pád letounu MiG–15 při nočním letu u Lékařovy Lhoty, dvoučlenná posádka zahynula
1958 – pád letounu při nočním letu u Ledenic, zahynul kpt. Dvořák
1958 – zřícení letadla u Dobré Vody, zahynul npor. Valovič
1960 – na cvičném letounu C–11 zahynul u Lhotic svazarmovský pilot Bořík Trojáček
1961 – po vysazení motoru a neúspěšné katapultáži u Ledenic zahynul kpt. Hošek  
1965 – při nočním startu na letišti v Plané zahynul kpt. Tomšík
1970 – srážka dvou letounů MiG–21 u Zlivi, zahynul plk. Augustin
1985 – zřícení vrtulníku Mi–2 u Kroclova po nárazu do elektrického vedení, zahynula tříčlenná posádka
1985 – při nácviku akrobacie u letiště Hosín zahynula reprezentantka ČSSR Ilona Profantová
1992 – zřícení letounu při nácviku vysoké pilotáže u Boršova nad Vltavou, zahynul pplk. Moutvička; na místě stojí pomník
2009 – na letišti Planá zahynul amatérský pilot Zdeněk Kuklík na ultralehkém letadle
2012 – při nehodě vrtulníku u Švábova hrádku zahynula dvoučlenná posádka
Další údaje lze nalézt na www.leteckabadatelna.cz


Další články z této rubriky:

Budějcká kráska

To se neokouká. Plavecký stadion je jedna z nejkrásnějších českobudějovických staveb. Stojí na Sokolském ostrově v blízkosti historick... Více informací

Sígr a dobrodruh z periferie

Cestovatel. Novinář. Barikádník. Objevitel. Ale také rváč nebo ukřivděnec. Ladislav Mikeš Pařízek si během života vysloužil řadu nálep... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: