Publicistika

Jak duchovní Baugut vylepšil Samsonovu kašnu

ANEB NENÍ JEZUITA JAKO JEZUITA

Autor: Jiří Lipold, Čevak Foto: archiv autora

Poměrně málo známou skutečností je významný podíl jezuity Františka Bauguta na vzniku a podobě českobudějovického vodního klenotu a městského symbolu – Samsonovy kašny. Tento duchovní byl nejen sochařem, ale i řezbářem, truhlářem a též zkušeným stavitelem. František Baugut (alias Franz Baugut) se narodil v březnu 1668 v městečku Wartenberg (Stráž pod Ralskem) v rodině místního sedláře. Přišel na svět jako čtvrtý ze šesti sourozenců, dospělosti se kromě něho dožili pouze jeho starší bratr Johann Georg a sestra Dorothea. Protože sedlářské řemeslo i celou rodinnou živnost zdědil po otci prvorozený Johann Georg, nasměřovala se životní cesta F. Bauguta na dráhu laického člena jezuitského církevního řádu.


Ve službách jezuitů
Do řádu vstoupil F. Baugut dne 28. července 1690. Bylo mu 22 let. Již před tím však procházel učňovskými léty jako truhlář a řezbář. Jezuitské koleje si vychovávaly své vlastní řemeslníky, umělce, kteří byli laickými členy řádu a označovali se jako „koadjutoři“ střídající místa působení podle potřeb provincií řádu. Působiště F. Bauguta tak zahrnuje řadu míst, zejména Kutnou Horu, kde vytvořil impozantní galerii sousoší dvanácti světců na terase podél zdejší Jezuitské koleje (1708-1716). Byl též autorem tamního morového sloupu, jehož základ byl položen ještě v průběhu epidemie z let 1713-1714. Během moru mu umírá matka i bratr, on též sám onemocní, avšak jako jeden z mála se uzdraví. I proto odměnu 300 zlatých za vyhotovení kutnohorského morového sloupu věnuje na položení dlažby podél terasy s jeho sochami. V roce 1718 odchází do Telče, vytváří sousoší na náměstí v Počátkách, následuje pobyt v Českém Krumlovu a Jindřichově Hradci.

kutná hora

Galerie sousoší dvanácti světců na terase podél Jezuitské koleje v Kutné Hoře 


Budějovická stopa
V létě 1720 se F. Baugut ocitá v Českých Budějovicích. Tou dobou je již známým odborníkem, o kterém se proslýchá, že se ve “vodárenských kumštech vyzná“. Je proto přizván k odbornému posouzení započatého díla vodovodu a Samsonovy kašny. Svou technickou odbornost a smysl pro umělecký cit projevuje ihned. Navrhuje opustit původní představu o zdroji vody v budovaném rybníce u Suchého Vrbného nad cihelnou a místo toho doporučuje vést do kašny vodu vodovodem z Vltavy prostřednictvím Vodárenské věže. K realizaci kašny a fontány pak navrhuje podstatná zlepšení. Jednak zdvihnout terén středu náměstí oproti úrovni podloubí o více než metr a novou fontánu tak osadit o dva lokty výše. Tímto zvýšením úrovně nivelety kašny se mělo dle jeho představ dosáhnout gravitačně snadného rozvedení vody z fontány dřevěným vodovodem do malých kašen v ulicích města. Dalším návrhem jezuity bylo zvětšení samotné kašny proporčně k náměstí tak, aby byla o tři lokty širší, tedy na světlou šířku mezi středovým kvádrovým podstavcem a stěnou kašny 11 pražských loktů. Tím kašna získala na monumentálnosti i kráse. Všechny tyto návrhy F. Bauguta byly městem přijaty a barokní vodovod se Samsonovou kašnou byl takto v letech 1721-1727 i realizován. Dokončení díla se však F. Baugut již nedočkal. V roce 1723 přesídlil do Jihlavy, kde se podílel na výzdobě církevních objektů, a kde 16. února 1726 umírá. Svým budějovickým zastavením nechal tento význačný výtvarný umělec barokních Čech, současník slavných sochařů Brauna, či Brokoffa, v našem městě výraznou stopu.

sams

Samsonova kašna: vizualizace zahájeni provozu v roce 1727

Sdílet:

Uveřejněno v tištěném vydání magazínu BUDLive dne 21.03.2023

Tovaryšstvo Ježíšovo


Latinsky Societa Iesu, hovorově česky též jezuité. V české historii mu připadla zejména role přivést obyvatelstvo zpět ke katolickému vyznání. Prostředky, které pro to jezuité volili, provázely obyčejného člověka na každém kroku. Jedním z nich bylo i barokní výtvarné umění velmi vysoké kulturní kvality, včetně bohaté sochařské výzdoby veřejných i církevních prostor.

Jezuitský klobouk

klobouk


Další články z této rubriky:

Koněspřežka - dílo ďáblovo

V září 1828, zahájila koněspřežka pravidelný provoz mezi Českými Budějovicemi a rakouským Kerschbaumem. Výstavbu nejstarší železnice n... Více informací

Kapesní parky

Park Mánesova je nenápadný malý parčík na křižovatce poměrně rušných ulic Mánesova a Čechova. Byl dlouho prázdný a v podstatě opuštěný... Více informací

© Copyright 2019 Bud Media s.r.o.

Vytvořili v: